RAKOVÉ A ZNĚJÍCÍ BRETAŇ NA PŮDĚ GYMNÁZIA, aneb Nebojte se do školy přijít i o prázdninách!
(Sandra Malá) Skoro v půlce prázdnin, konkrétně 24. července, jsem se vypravila na koncert, který se měl konat na nádvoří našeho milého gymnázia.
Ne, že bych sem zrovna o prázdninách zas až tak spěchala, ale něco na plakátech mě velmi lákalo: Kytara, čaje, Bretaň, to určitě zní příjemně i záhadně nejen pro mě... A udělala jsem dobře, že jsem toto tušení poslechla. Sice místo očekávané čajovny byla „chvála čaje“ „pouze“ hudební, zato však v podání vám známých a naprosto úžasných hudebníků: Štěpána Raka a jeho syna Jana Matěje. Jenom bylo trochu škoda, že se nakonec kvůli počasí hrálo v sále, protože open-air koncert, aspoň s chválou limonády ze stánku :-)) , by byl asi ještě krásnější.
Každopádně ale to, co přišlo po vystoupení pánů Raků, bylo pro mě naprosto nečekaným a nádherným zážitkem, který dokážu slovy jen těžko popsat: Bretaňskou, tedy na keltských kořenech vyrostlou hudbu, hrála kapela Bran. Samí mladí lidé, kteří se spontánní radostí a někdy skoro až s virtuozitou hrají ty krásné písničky... Charismatický zpěvák Dewi Pajot svým krásným a až neuvěřitelně barevným hlasem vypráví v písních dávné příběhy i současné úvahy, a to v málokdy slyšitelné bretonštině a ve francouzštině.
No prostě lahoda pro ucho a jedno ponaučení – NEBOJTE SE DO ŠKOLY PŘIJÍT I O PRÁZDNINÁCH!! Protože to opravdu stálo za to.