Ekologická olympiáda - náš tým stál opět „na bedně“
Tým ve složení Marie Gregůrková (oktáva), Matěj Holub (septima) a Jana Křížová (3.A) vybojoval 2. místo v krajském kole Ekologické olympiády, které se konalo v termínu 19. - 21. 9. 2019 ve Vlašimi v Podblanickém ekocentru ČSOP. V konkurenci 12 škol náš tým navázal na úspěch z minulého roku, kdy ve stejném složení získal 3. místo.
Ekologická olympiáda je tradiční celostátní soutěž středoškoláků zaměřená na porovnání znalostí a dovedností v oblasti ekologie, ochrany přírody a péče o životní prostředí. Klade důraz na praktické využití znalostí a dovedností při řešení konkrétních problémů a na rozvoj týmové spolupráce. Více na http://www.podblanickeekocentrum.cz/cs/ekologicka-olympiada a https://www.ekolympiada.cz
Reportáž z letošní ekologické olympiády napsala Maruška Gregůrková:
Ve čtvrtek 19. září se skupina tří mladých ekologů vydala na dalekou cestu vlakem s mnoha přestupy do Vlašimi, kde se letos jako každým rokem odehrávala Ekologická olympiáda.
První soutěžní den začal brzy, a sice registrací a losováním soutěžních jmen. Tento ročník se točil okolo kvality vody, vzduchu a půdy v lidských sídlech, takže nebylo velkým překvapením, že i týmy si přisvojili jména bioindikátorů čistoty vody. Nejprve jsme byli z našeho losu lehce zklamaní, protože Mihule se svým protáhlým, bledým tělem a ústním otvorem ve tvaru ozubené přísavky nepatří mezi nejpřitažlivější organismy. Brzy jsme se ale přesvědčili, že jsme mohli dopadnout mnohem hůře, třeba jako Dutohlávky.
Na praktický úkol jsme byli vysláni do terénu řešit prašnost ve městě, erozi orné půdy blízko vlašimské zahrádkářské oblasti, alergenní zeleň v okolí nákupního střediska a teplotní rozdíl na parkovišti a v zámeckém parku. Úkolů bylo mnoho a času málo, ale nakonec jsme z výsledků našeho pozorování a vlastních návrhů na řešení problémů stihli vytvořit prezentaci a odevzdat ji těsně před vypršením časového limitu. Naštěstí se překotný závod s časem nepromítl na ústní obhajobě naší práce a dokonce jsme byli za naše výkony pochváleni předsedou hodnotící komise.
Následoval test obecných biologických a ekologických znalostí, poté poznávačka nerostů a hornin, rostlin, hub i živočichů. Právě houby udělaly největší radost našemu mykologovi, Matěji Holubovi, protože loni ho jejich absence velmi mrzela.
Večer pro nás měli organizátoři připravený program v podobě návštěvy Vodního domu. Zde jsme si popovídali s mluvící rybou, zavřeli se do škeble, nakrmili moučnými červy netopýra Lumíra a někteří odvážlivci i sebe.
Ráno druhého dne jsme se sešli před ekocentrem v pracovním oděvu a přistavený autobus nás vyvezl z obce do polí, kde jsme měli ve vyznačeném pruhu vysázet keře, které by zpevnili půdu a vytvořili ochranné pásmo pro dorůstající stromky. Pustili jsme se do práce a s nasazením všech sil jsme hloubili ve zhutnělé půdě díru za dírou pro naše sazenice. Za necelé dvě hodiny se polem táhly řady lísek, růží, trnek a hlohů. Unavení, ale šťastní z dobře odvedené práce jsme se vrátili na základnu, kde mělo brzy proběhnout vyhlášení vítězů.
Protože jsme nestihli zasadit vše, nedělali jsme si příliš velké naděje. Jaké bylo pak naše překvapení, když jsme si s širokými, nevěřícnými úsměvy šli pro stříbro!
