3.A navštívila pankráckou věznici
Mgr. Olga Chocová
Jsou místa, na která se chceme ještě jednou podívat. Zážitky, které je potřeba si opět prožít. Přesto víme, že někam už nikdy nebudeme chtít vstoupit, protože jednou to stačilo.
3. A si takovýto pocit prožila v úterý při exkurzi, pokud se to takto dá nazvat. Stala se třídou, která jako první na Gymnáziu J. Barranda navštívila pankráckou věznice. Známe ji z filmových zpracování, z televizních zpráv, ale pohybovat se přímo v prostorách věznice, vidět cely a vězně při práci, potkávat je v doprovodu dozorců a v prostoru za mřížemi nebylo vůbec optimistické. Důmyslně vyvedené odpady na chodbách z důvodu bezpečnosti vězňů, samé zámky, kontroly, disciplína…Přesto vazební část věznice nabízí i společenskou místnost s knihami, televizí, v přízemí areálu kantýnu a hlavně možnost pracovat. Keramická dílnička je malá, ale výrobky lze koupit v internetovém obchodě. Pobyt vězně činí měsíčně kolem 1700 Kč, což byla pro nás určitě zajímavá informace a zároveň námět k diskusím. Do části věznice určené pro velmi nebezpečné vězně jsme neměli přístup, ale viděli jsme cely, ve kterých pobýval V. Havel a židli, na které seděli při povinné fotografické identifikaci K. H. Frank, M. Horáková či zmíněný prezident V. Havel.
Následovala prohlídka tzv. sekyrárny s podrobným odborným výkladem. Dozvěděli jsme se o historii poprav, o výstavbě pankrácké věznice v roce 1885, viděli fotografie z procesu s Omladinou, stejně jako oblečení dozorců od 1. republiky až do současnosti. Snad nejsugestivnější byla bílými kachlíčky obložená místnost s gilotinou, ve které přišlo v období heydrichiády o život přes tisíc lidí. Na maketě věznice jsme viděli prostory, kde byla oběšena v roce 1950 Milada Horáková a Záviš Kalandra.
Za prudkého deště jsme vyšli do pankráckých ulic a jako symbolicky z nás déšť smýval hluboké pocity a zážitky. Se studenty jsem si naplánovala další jarní exkurzi, tentokráte s optimistickým námětem a už v jarní náladě.
