Nezapomínejme...
17.11.2005-Praha-Národní třída Dav píská na premiéra Paroubka a volá:“Jdi na Mars“, připomíná mu tak jeho nedávná slova, že zákony bude schvalovat s marťany nebo komunisty. Lidé při vzpomínkové akci 17.11. na Národní třídě dali nahlas najevo svou nespokojenost s tím, že se předseda vlády chce po volbách spojit s Komunistickou stranou Čech a Moravy.
Minulý čtvrtek tomu bylo přesně šestnáct let, od doby, kdy se v Praze vzbouřili studenti vysokých škol proti tehdejšímu totalitnímu režimu. Průvod studentů byl na Národní třídě násilně zastaven a rozehnán pluky Veřejné bezpečnosti. V následujících dnech se začala psát historie českého státu, dnes státu svobodného a demokratického.
Je pár minut po páté hodině odpolední a v ulici Politických vězňů, vedle Václavského náměstí, se začínají scházet lidé před Petschkův palác, bývalou centrálu gestapa, nejen aby si připomenuli 17. listopad 1989, ale aby také uctili památku lidí, kteří byli perzekuování za boj proti nacistické a komunistické totalitě. Tuto akci již tradičně uspořádali studenti vysokých škol v čele se studentem historie a politologie Jakubem Jarešem.
Cílem akce bylo zejména připomenutí nejen nynějším komunistům, ale i celému národu, že ten, kdo relativizuje zločiny komunistického režimu, má blíže k zločinné organizaci než k demokratické politické straně.
Z přinesených svíček vznikl řetěz spojující Petschkův palác s dnešním sídlem ÚV KSČM, která paradoxně sídlí též v ulici „Politických vězňů“. Svíčku přišel zapálit i bývalý prezident Václav Havel a poslanec Svatopluk Karásek. Ve chvíli, kdy byl řetěz spojen, se bezmála tři tisíce lidí ztišilo a minutou ticha uctili všechny, kterým totalitní režimy vzaly život, naděje a mládí, všechny, kteří byli během těchto režimů pronásledováni, trestáni a mučeni. Byl to výraz úcty k těmto lidem, ale zároveň i dík za to, že v dnešních dnech můžeme žít ve svobodné zemi. V zemi, kde nikdo není pronásledován za to, co říká, píše nebo za to,co si myslí.
Na pódiu před Petschkovým palácem vystoupil senátor Jaroslav Štětina, který zvláště připomínal červnové volby do poslanecké sněmovny. Prohlásil, že:„Účast demokraticky smýšlejícího národa u voleb není v tuto chvíli potřebná ale naopak- je přímo nutná“! Zároveň zdůraznil, že preference KSČM i nadále vzrůstají, a je jen na nás, abychom zabránili spojení ČSSD a KSČM po červnových volbách do parlamentu. Dále k lidem promluvila Jiřina Šiklová. Podle Ivana Medka, který setkání uzavíral, komunisté této zemi vždy jen škodili. Kritizoval zejména odmítání jakékoliv změny přístupu, propagandy a jména této strany. Poté se průvod vydal přes Václavské náměstí k Národní třídě. Poblíž pomníku, který připomíná 17. listopad 1989, byl promítán dokument o Sametové revoluci. Po sedmé hodině večerní byla upomínková akce ukončena.
Když se koncem roku 1989 začínal rodit nový český stát, byly mi bezmála 3 roky. Komunistický režim mě i díky tomu nijak zvlášť na životě neubral. Možná si mnozí řeknou, že mi do toho vlastně nic není, když jsem v té době nežil, ale já si myslím opak. V dnešní uspěchané době je určitě namístě, abychom se alespoň na pár chvil zastavili a připomenuli si díky komu a čemu dnes můžeme žít ve svobodném státě. Jsem přesvědčen, že zapálit svíčku by mohl každý, kdo chce alespoň symbolicky poděkovat těm, kteří se ať už aktivně či jakkoliv jinak podíleli na znovuzrození českého demokratického státu. Neměli bychom být vůči těmto lidem lhostejní. Nezapomínejme proto na historii nedávno minulou a važme si věcí, které mají opravdu cenu. I proto půjdu příští rok zapálit svíčku znovu.
Autor: Ondřej Procházka