Helverova noc
(Barbora VV úterý 12. června jsme měli možnost shlédnout představení Ingmara Villquista Helverova noc, jež nastudoval soubor Divadla Rity Jasinské. V hlavních (a jediných) rolích se představili Anna Kulovaná a Milan Enčev.elková)
Expresivní drama Ingmara Villquista Helverova noc je příběh mladé půvabné pečovatelky Karly a jejího ve vývoji opožděného chráněnce Helvera. Jeho dětská mysl je fascinovaná fašismem – ne ideologií samotnou, Helver ve skutečnosti netuší, co vlastně fašismus je, ale pohltila ho jeho pompéznost, divadelnost, s jakou je prezentován. Mladý muž si však neuvědomuje, že je pro stávající režim přítěží a že mu hrozí velké nebezpečí. Ne však Karla. Proto, když uprostřed noci slyší střelbu a v ulicích vypukají nepokoje, snaží se poslat svého svěřence vlakem pryč do sanatoria, kde dříve žil – vybavuje ho radami, co má odpovídat lidem a jak se má chovat, přesto se však útěk nezdaří. Helvera na nádraží zastaví a napadnou, je nucen vrátit se zpět ke Karle. Ta vidí jedinou možnost jak ho uchránit před obrovským utrpením – donutí ho spolykat jeho pilulky. Smrt je pro Helvera vysvobozením. Současně se dozvídáme, jaké pohnutky vedly mladou krásnou dívku k tomu, že se zavázala starat se o opožděného chlapce – před několika lety odložila svoji postiženou dcerku do ústavu a když se pro ní na popud manžela vrátila, už ji znovu nenašla.
Myslím, že tento kus je vyhrazen divákovi, kterého divadlo opravdu zajímá. V tomto případě jde totiž podle mého názoru hlavně o atmosféru, kterou aktéři musí umět vytvořit a jíž divák vnímá než o děj samotný. A myslím, že i když se herci snažili seč mohli, tu pravou se jim navodit nepovedlo – možná díky tomu, že v sále seděli lidé, které hra absolutně nezajímala, kteří zaplatili jen proto, aby nemuseli absolvovat hodinu chemie nebo dějepisu.
