Festival Stranou – evropští básníci naživo – Rezka Therese Kanzian
(Marie Moravanská) V pátek, 14. června se konalo velmi přátelské setkání němčinářů z tercie, sexty a septimy s paní Rezkou Kanzian – básnířkou a herečkou a jejím manželem Franzem Blauensteinerem, autorem, režisérem, hercem… Studenti přednesli lyrické básně Rezky Kanzian. A za svůj přednes a výslovnost byli pochváleni a odměněni potleskem spolužáků i samotné básnířky a jejím doprovodem.
V živé diskuzi v německém jazyce se paní Kanzian dozvěděla, co dělají studenti ve svém volném čase, jaké čtou knihy, co je zajímá. Sama předala našim studentům své herecké zkušenosti – jak zacházet s dechem a hlasem a jak udržet kontakt s posluchačem. Paní Kanzian při svém pobytu v České republice měla možnost navštívit mimo jiné Židovské město v Praze. Byl to pro ni nezapomenutelný zážitek. Praha se jí velice líbí.
V závěru zazněla myšlenka, že učit se jazyk a mluvit cizím jazykem je na jednu stranu záležitost memorování slovíček a gramatiky a na druhou stranu je to také záležitost srdce! Chce-li se člověk začlenit do Evropy, měl by umět jazyk alespoň jednoho svého souseda!
(Jana Gabrielová)
Rezka Kanzian vyrostla na statku v jižních Korutanech (doma se mluvilo slovinsky), kde jako nejstarší sestra musela tvrdě pomáhat, což jí i podlomilo zdraví, má nemocnou páteř. Jak řekl její manžel, zkušenost s fyzickou prací je dobrá pro práci v divadle - práce s tělem, gesty…
Rodina ji ke studiu nevedla, četla si sama, tajně a musela se vypracovat sama.
Začala psát básně už na střední škole, když se zamilovala. Hodně ji ovlivnilo, že její učitelka do školy často zvala literáty.
Báseň „Zweisprachig“ je jedna z jejích prvních - vyrovnává se zde se svou dvojí identitou - Slovinky a Rakušanky. Oba jazyky má stejně ráda, více píše slovinsky. Literárně ji ovlivnila hlavně Ingeborg Bachmann a různí slovinští básnící. Také s manželem dělali cyklus workshopů o Franzi Kafkovi.
S manželem vedou divadlo, požádají i řadu kurzů pro studenty, dechová a pohybová cvičení.
Rezka spolupracuje i na divadelních kusech, manžel napíše dramatický rámec a Rezka si pak dotvoří jako herečka svoji roli. S humorem říkali, že spolupráce je někdy velmi náročnáJ
S manželem, který je po rodičích Chorvat, ale rodiče mu jeho původ téměř tajili, hovořili o jazyce jako svobodném prostoru. Zmínili také problematiku nerovnosti a rasizmu, kdy v Rakousku např. slovanské jazyky byly považovány za méněcenné. Byla také zmíněna genderová problematika…
Rezka zdůraznila potřebu učit se více cizích jazyků, hlavně našich sousedů! Není potřeba učit se jen gramatická pravidla, ale hlavně mluvit a mluvit…
Rezka s manželem vytvořili během povídání velmi přátelskou atmosféru, pochválili recitující studenty a pozvali je k tabuli, kde s nimi dělali některá dechová cvičení a nechali je před filmovou kamerou recitovat ještě jednou, lépe.
Pro školu jsme dostali jsme několik básnických sbírek, hlavně ve slovinštině, ale i v němčině s českými překlady. Děkujeme
Studenti kladli zajímavé dotazy a Rezka se jich ptala na jejich volný čas, co čtou…Celá beseda probíhala v němčině.
aus dem Zyklus »heimsuchung« :
kein wort im satz
kein blut am blatt
mundlos fällt die tür
ins schwere schloss
kein gesicht
keine wahrheit
am blatt
ohne wort
im satz
kein land
in sicht