Game Over – dílo jedné velké party
Koncem listopadu se konala akademie našeho gymnázia. Nyní, koncem ledna, zde můžete najít postřehy některých studentů ze třídy 1. B.
Ve dnech 25. a 26. listopadu 2014 se naše třída, 1. B, poprvé zúčastnila akademie s názvem „Game Over“. Naše vystoupení jsme začali nacvičovat asi měsíc dopředu. Protože máme ve třídě několik dobrých sólových zpěvaček, rozhodli jsme se pro pěvecké vystoupení. Vybrali jsme píseň Summer Paradise. Představení se nám povedlo secvičit opravdu dobře. Díky dvěma dnům se naše třída sblížila, také jsme poznali ostatní studenty a profesory. Game Over – dílo jedné velké party, skvělá nálada, obrovský úspěch.
Lucie Hošková
Letošní akademie byla super, všechna vystoupení byla hezká a něčím zajímavá.Nejvíce však diváci i moji spolužáci vzpomínají na čtyři vystoupení, a to na Cimrmanovu tvorbu choreografickou, Pomádu, Popolušku a Neříkej mi baby. Když jsme seděli pod pódiem a dívali se na vystoupení, přišla za námi paní profesorka Poledníková a řekla nám, že až přijdou kluci s Neříkej mi baby, máme roztleskat dav, aby kluci zatančili ještě jednou. Hned potom, co kluci dokončili svoje vystoupení, jsme začali tleskat a skandovat „ještě jednou“. Nevím, jestli o tom věděli, ale myslím si, že ne, jejich výrazy totiž mluvily za vše. Hudba začala opět hrát, kluci se vrátili a začali tancovat znova. Trochu je rozhodilo, že se k nim připojili i ostatní a začali s nimi tancovat na pódiu, ale i přesto to zvládli skvěle.
I když byl v sále vydýchaný vzduch a akademie byla dlouhá, nikdo se nenudil. Myslím si, že se na tuto akademii bude ještě dlouho vzpomínat.
Karolína Kučerová
Ve dnech 25.–26. 11. 2014 probíhala v sále České pojišťovny akademie Gymnázia Joachima Barranda. Žáci z různých tříd předvedli svá vystoupení, na kterých tvrdě pracovali. První vzpomínka, která mi utkvěla v hlavě, se odehrává v chodbičce před vstupem na pódium. Vystoupení před námi bylo secvičeno na písničku Shake It Off, kterou všichni dobře znají a mají rádi. Hned co holky uslyšely refrén, začaly tancovat jako zběsilé. Pohled to byl opravdu k nezaplacení. Jako druhá vzpomínka se mi vybaví naše vystoupení s názvem Summer Paradise. Zpívali jsme písničku a během jejího refrénu mělo nastat překvapení v podobě příchodu kluků v košilích a jejich ulehnutí na plážová lehátka. Jeden spolužák nám ovšem chyběl, a tak se někdo nabídl jako „vhodná“ náhrada. Vše probíhalo podle plánu, než došlo na refrén. Kluci se vydali i s lehátky na svá předem určená stanoviště a spokojeně zalehli. Jenže náhradník nevěděl, jak lehátko patří a nedařilo se mu ho rozložit. Lehl si na něj tedy obráceně a lehátko se s ním zhouplo dozadu. Rozpůlil celou řadu našeho sboru a bylo vymalováno. Myslím, že účel pobavit naše vystoupení splnilo, jak nejlépe se dalo. Celá akademie byla velmi podařená a opravdu zábavná.
Sabina Boubínová
Naše třída se ve dnech 25. a 26. 11. 2014 poprvé zúčastnila akademie berounského gymnázia. Kdo se na nás přišel do sálu České pojišťovny podívat, musí mi dát za pravdu v tom, že to stálo za to. Bylo možné vidět hudební a taneční představení, divadelní scénky a různorodé komické výstupy. Bylo toho dost. Atmosféra byla skvělá − maminky a babičky tleskaly, zvukař neměl žádné problémy, žáci si to užívali… a nejen oni. V zákulisí jste mohli mimo jiné vidět naši třídní profesorku Karáskovou tancující na skladbu tercie „Shake It Off“. Paní zástupkyně Poledníková nám následujícího dne školním rozhlasem sdělila, že to byla jedna z nejlepších akademií vůbec. To já bohužel zhodnotit nemohu, neboť jsem žádné jiné zatím nezažil. Každopádně jsme rádi, že jsme se zúčastnili, stálo to za to. Za dva roky nás máte v pojišťovně zase.
Petr Pohl
Z akademie nemám přímo nějaké extra zážitky, spíše jen útržkovité vzpomínky. Program byl jednoduše nezapomenutelný, atmosféra naprosto úžasná. Moc mě pobavili kluci z vyšších ročníků se svými vystoupeními (jak taneční vystoupení v sukýnkách, tak scénky a vše ostatní), za to stála i hudební vystoupení. A zážitek? Nevím, jestli se to dá považovat za zážitek v pravém slova smyslu, ale ve středu, před posledním vystoupením, naši vrchní zvukaři a osvětlovači Martin a Petr (to je mimochodem můj bratranec) ještě zkoušeli, zda fungují všechny mikrofony, reproduktory, světla a reflektory. Všechno v pořádku až na pravé krajní světlo. Půl hodiny do začátku vystoupení. Rozbitý jistič. Tomu se říká pech. „Co se dá dělat. Potřebujeme alobal. Jaruš, běž se poptat lidí, jestli někdo nemá rohlík,“ řekli mi kluci téměř jednohlasně. „Rohlík… jasně… chápu… v alobalu, že jo?“ zeptala jsem se se smíchem. „Nejlépe v alobalu, no,“ zněla odpověď. Tak jsem se vydala hledat rohlík. Respektive alobal. Jakýkoliv. Nenalezla jsem. Ani v kantýně nebyli zásobeni. Nakonec klukům nějaká dívka poskytla alobal od čokolády. Světelnou show tak díky ní mohli rozjet naplno stejně jako v úterý. Martin to okomentoval těmito slovy: „už to vidim zejtra ten titulek v těch novinách: ‚Profesionální zvukaře zachránila čokoláda malé holčičky‘.“
Jaroslava Pytlíková
Akademie byla dobře zorganizovaná, jenom bych vytkla šatny. Byl tam malý prostor pro tak velký počet lidí. Některé dívky se musely převlékat na toaletách, kam chodilo i obecenstvo. Měli obstarat ještě jednu místnost. Ale na to, že nás tam bylo tolik, se vše povedlo. Čekala jsem, že děti budou dělat větší hluk, ale všechny se chovaly slušně. Vystoupení byla nápaditá, některá se bohužel moc opakovala, jako např. zpěv a tanec, ale chápu, že v takovém počtu bylo těžké něco originálního vymyslet. Nejvíce oceňuji nápadité chlapce ze septimy, kteří si ze sebe uměli udělat legraci a prodat to. Akce byla podle mého názoru úspěšná.
Kateřina Drabová