Akademie Gymnázia byla víc než skvělá!
(Alena Bulvasová) 30.11. a 1.12. 2004 proběhl další skvělý ročník akademie gymnázia a i tentokrát bylo na co se dívat. Stručný přehled očima hostesky. Trochu pozdě, ale přece.
Dlouhé hodiny příprav byly korunovány úspěchem, každé číslo si odneslo úžasný potlesk ohromeného publika, ale nejvíce nadšeni byli sami studenti. Jako každým rokem se o většinu příprav starala pí.prof. Poledníková. Nesmíme však opomenout pana ředitele a jeho skvělé zástupkyně, bez kterých by naše snahy nepadly na úrodnou půdu. Hned na začátku také věnuji poděkování dalším důležitým, bez kterých by loňská akademie nebyla tak skvělá.PlakatZa úžasné grafické práce Zdeňku Klůcovi. Anně Třesohlavé a Lucii Vanžurové za výtečné dekorace, Verče Limberkové, Aničce Markové a Pavlíně Morávkové za skvělou výrobu Oscarů, Zdeňku Altynski za ohromující zvuk, Martinu Těhanovi a Tomáši Tíkalovi za výbornou technickou spolupráci, P. Veverkovi, A. Jiráskovi, M. Sládkovi, T. Žáčkovi, A. Kettnerovi, M. Davidovi a V. Pejčochovi za bezpečnou práci na jevišti, pí.prof. Poledníkové a její Septimě za výtečnou dramaturgii, pí. prof. Šilhavé za dech beroucí klavírní doprovod, pí. prof Schröpferové, panu prof. Schröpferovi, pí. prof Benešové a pí.prof. Polívkové za obětavost při přípravách a tuším, že, "za světla" se postavil pan prof. Hamerník, takže tomu děkujeme za krásné osvícení jeviště, protože bez něj bychom nebyli vidět. Velké poděkování putuje rovněž i ostatním členům pedagogického sboru za pochopení a podporu a těm, kteří byli ty dva dni přítomni a dohlíželi na nás, snad ještě větší.
Teď už se ale přesuňme od děkovaček k akci a pro oživení paměti si zkusme vybavit oba dva dny. Nejdříve tedy úterý. Byla jsem členkou, "hosteskového výboru". Nemohu si tento důležitý post vynachválit. Snad jen to, že tento výbor byl prof. Štulíkovou donucen vypadat elegantně a tak mi nezbývalo než si vzít sukni. Od první chvíle, kdy jsem si stoupla před dveře do sálu a se zkamenělým úsměvem rozdávala programy, mi pod tu sukni neuvěřitelně táhlo. Říkala jsem si: "Ty kravko, tady to máš. Místo toho abys byla nahoře a dělala si prdel ze všech těch lidí, tak ty všichni lidi si dělaj prdel z tebe!" Pak mě začala hlodat další věc - každý, co přišel, se zeptal, jestli je program zadarmo. No jistěže byl zadarmo, když jsme vám ho vnucovali stůj co stůj! Kdyby ne, tak si pište, že bychom vás zkásli a vzali si i příplatek! Byla jsem ochotná překousnout jak tohle, tak i nehorázně zmrzlou spodní část těla, ale když se k nám (nějakým neznámým způsobem) dostala informace, že jsou jisté technické problémy a budeme muset prostě začít později, tak sem si odmontovala úsměv a pustila se do vášnivé a dosti drzé debaty s každým, kdo se připletl. Jsem od přírody netrpělivá a tak mě představa dalšího stání v tom průvanu dost vytočila. Naneštěstí se mi do cesty tou dobou připletlo pár profesorů, kteří byli nuceni si to moje hudrování vyslechnout a za to se jim co nejsrdečněji omlouvám. Velice znepokojivá zpráva byla v mžiku opravena a její původní znění: "Nejsou žádné problémy. Můžem začít včas.", se dostalo i k nám. Vlezly jsme tedy do sálu, zavřely dveře, procpaly se do první řady a tak hodinu a půl jsme "čučákovaly" na úžasná čísla.
V rychlosti: melodický úvod sboru a dechového souboru, provázejícího celou akademii. Vydařený úvod 1. bloku (herecký výkon ve vedlejší roli) Jirkou Nikodýmem a Honzou Marxem. Učitelský Thriller 4.B (doufáme, že jednou uvidíme takhle křepčit originály učitelů); Prima na Floridě; dojemná Love story 3.A a sen každého fotbalisty od Septimy. Následoval úvod 2.bloku (zahraniční tvorba) Jirkou Oukropcem, Helenou Knyblovou a Nikolou Vilhelmovou. Jako první z bloku se představila fantastická Jóga (Indie), pod vedením Míši Hejné; poté Pretty women (USA) z 1.B; Představte si, co jsem měl dnes k obědu (ČR) od Sekundy; křovácké Bongo Bongo (Afrika; pravděpodobně Somálsko) 2.A; rudí a neodolatelní Alexandrovci (Rusko) z Oktávy B. Tereza a Beáta Kušovy-úvod třetího bloku (nejlepší detektivka). Hned na začátku trochu (odpusťte) nepochopitelný Promiňte, omyl z Tercie; po něm mírně eroticky laděný James Bond z Kvinty; absolutně úžasný Monthy Pythonův restaurační skeč se skvělými Oktavány (A) a tarantinovské :) Pulp fiction ze Septimy. Vtipný úvod 4. bloku (nejlepší program pro děti) Vojtou Petráčkem a Johanou Hoškovou. Jako první tuto skupinu "odstartovala" Sekunda a velké množství čuníků; po prasátkách vydařeně překopaná Sněhurka z Tercie; 3.A se Shrekem; Bobci a Bobkové z Oktávy B a asi nejočekávanější číslo večera - Mimínka Oktavánů A. Krátká pauza a díkybohu za ní. Nohy jsem měla tak dřevěný, že se do mě málem dali roztoči a řeknu vám, že mi dalo práci to rozchodit. Ale to není důležité. Po přestávce jsem se vrátila na svou pozici a to už dechový soubor hrál poslední tóny předehry. Po nich na jeviště naklusala Kristýna Onderková s Tomášem Fechtnerem a uvedli spolu 5. blok (kategorie erotika). Po jejich odchodu se jeviště začalo měnit ve cvičiště. Na řadě byla úžasná gymnastika, připravená pí. prof. Schröpferovou a panem prof. Schröpferem; dogymnastilo se a další nastoupili Dark Angels; kategorii uzavíralo Fit centrum z 2.B s Honzou Marxem. Barbora Hrdličková a David Šedlbauer byli poté uvést 6. blok (taneční tvorba). Jako první z tohoto bloku šlo Jmelí; Jednou mi fotr povídá z 1.A a cool V klubu. Předposlední blok (hudba) uvedla opět Tereza a Beáta Kušovy a po nich hned nastoupila Holka Magor; Semafor; Hip Hop; 3.B s Rybitví a skvělý Zdeněk Klůc coby Freddie Mercury s písničkou Hammer to Fall. No a konečně poslední blok (muzikál) byl uvést opět Jirka Nikodým a Honza Marx. Následovalo další krásné sólo Veroniky Novákové jako Cosetty z Bídníků; po nich Rebelové ze Septimy; Pomáda 3.B. Nejsem ani člověk trpící nedostatkem sebevědomí, takže si troufnu říci, že poslední Kvarta a její bravurně předvedené Vězeňské tango byla třešnička na dortu. Ale nesmím zapomenout ani na sólo My Fair Lady Jany Urešové. Večer byl opravdu skvělý a přes všechny potíže, které se mohly objevit, bylo na jeho konci srdcervoucí poděkování spojené s báječným skandováním.
Další den se to opakovalo. Opět jsme stály hodinu a půl u dveří do sálu a s kamenným úsměvem rozdávaly programy. I tentokrát se k nám dostala znepokojující zpráva o tom, že budeme muset začít o pár minut později, naštěstí my, ostřílené hostesky, tuto zprávu ignorovaly a nenechaly se jí nijak vyvést z míry. Středa byla z mého pohledu povedenější. Po nervozitě nebylo ani památky a všem se to prostě povedlo. Konečný aplaus ukončující týdny dřiny byl prý slyšet až k 1. základce. Jenže ve středu se na jeviště vecpali snad všichni a tak desetiminutové vysilující tleskání mě totálně oddělalo. Vzduch byl po každé vteřině hnusnější a vydýchanější a byla jsem docela ráda když jsem se za deset minut hnala ven z Plzeňky. Cestou jsem sejmula pár lidí, ale to mě vůbec netrápilo, hlavně že už jsem byla skoro venku na čerstvém vzduchu. Plíce si oddechly, já si oddechla, i moje ruce zmožené tleskáním a hlasivky asi nejvíc.
Dva úmorné dny, kterým předcházely hodiny rozčilování a pečlivého plánování, byly konečně za námi a už se moc těším na další akademii.
Díky
Vaše
BG.ab
P.S.: Jestli jsem zapomněla někomu poděkovat (a určitě ano), tak se vám hrozně moc omlouvám. A jestli chcete, stačí mi napsat jméno a za co chcete být oslavováni a já napíšu přídavný děkovný článek.
