KVARTA 22.12.04 VE 315!!!
(Alena Bulvasová) Někteří z vás mohli poslední školní den v minulém roce (22.12.2004) na chodbách našeho ústavu potkávat podivné…postavy, či dokonce zjevy. Zrak vás nešálil, byla to Kvarta!!!
Pro ty, kdo nebyli na celé, nebo si jen chtějí oživit paměť, tu mám připravený stručný průběh dne. Přišla jsem ale až po osmé hodině a tou dobou, už byla tak půlka z nás převlečená, stromek stál, dárky byly pod ním a byli jsme slyšet až do druhého patra. Takže můžu jen hádat, jak se to ráno, před mým příchodem seběhlo, ale to není ani tak důležité. Důležité je, co se dělo pak. Rychle jsem se převlékla do svého hawaiského úboru a přidala jsem se ke svým přátelům hawaičanům. Po chvíli do třídy vtrthla třídní. Nikdo z nás nečekal, že by se k nám také přidala a zablbla si s náma, ale to by musela být vážně nemocná, aby to neudělala. Její ,,vohoz“ byl naprosto nejlepší a všem nám vytřela zrak.
Asi ve třičtvrtě na devět jsme se všichni překonali a z vlastní vůle jsme se nechali vyfotit a to asi desetkrát, takže si dovedete představit, že když byla spoušť foťáku stiksnuta podesáté, už nás to moc nebavilo. Šéfka poté na chvíli odběhla a my se mezitím pustili do rozbalování dárečků. Každý dostal, o co si nakreslil :) Já a Hanka jsme si zbalili pár věcí a odebrali si na záchod. Tam to nechali a po celém našem úsatavu jsme šly shánět učitele, aby se k nám přišli podívat na HAWAJSKÉHO JEŽÍŠKA. Řeknu vám, že to nebylo vůbec jednoduché, protože kam oni se schovávají, čert ví. Snad do všech kabinetů bylo vzkázáno, aby okamžitě přišli k nám do 315.
Vrátili jsme se na záchod a převlékly se tam. Po druhém zvonění přiběhla Adla s Bětkou, abychom už vyrazili, že jich tam sice moc není, ale lepší to už asi nebude. Pak odběhly, my napočítaly do deseti a vydaly se na cestu. Každý, koho jsme potkaly, se za námi otočil. Možná to bylo tím, že jsme vypadaly jak dvě popelářky-dárky pro učitele, jsme nesly v pytli na odpadky. Blíž a blíž 315 jsem byla nervóznější a nervóznější. Proč? Kdo by také nebyl. Za prvé jsem neměla vůbec tucha, kdo tam tedy přišel a za druhé jsem se bála, že to zmrvim.
Stojíce u zavřených dveří 315, s igelitovým pytlem přes rameno, jsme se zhluboka nadechly a zabouchali silně na dveře. Ty nám za okamžik holky otevřely a my při prvních tónech písničky ,,Jingle Bells Rock“ natančili dovnitř. V tu chvíli jsem myslela, že ten pytel zahodím a uteču! Učitelů opravdu nepřišlo moc, pro zajímavost- říďa, Štulda, Jungmannová, Pojerka, Havlíčková, Revinová, Gavriněv a to je asi všechno, ale když jsem je tam uviděla (koutkem oka) sedět spadnul mi knedlík do krku a nohy do betonu. Ale všechno naštěstí dopadlo dobře a my to odtancovali bez chybičky. Jenže…Písnička skončila, já si k sobě doprostřed učebny zavolala Šéfku a řekla jí svůj úžasný proslov. Dočkala jsem se potlesku a poděkování a byla jsem ráda, že to mám za sebou.
Pak se zase většina rozprchla a jediný kdo zůstal byla Revinová, Havlíčková a třídní. Tak jsem popadla foťák a šla jsem dokumentovat… Zachytila jsem Šéfku rozbalující svůj dárek, taktéž i Revinovou, ale Havlíčkovou už ne. Ta mi ale naoplátku dvakrát zapózovala. Díky. Pak už odešly všechny tři a Kvarta měla pré.
Měli jsme připravené dvě soutěže-Kvarta hledá SongStar a Kvarta hledá DanceMastera. Jako první odstartovala SongStar s vysokým počtem přihlášených – 4 (Bětka a Kristýna O, Adla a Nikola z Kvinty, KK-Kluci Kvarta a pak jedno sólo Kubík Hybšík). Porota byla nemilosrdná a vítězkami se stala Bětka a Kristýna. Následoval DanceMaster s ještě větším počtem přihlášených – 3 (Adla s Nikolou a Helenou, KK, Bětka s Luckou Hankeovou). Tentokrát to bylo na dvě kola, kluci předvedli naprosto supr taneček a zaslouženě jsme jim mohli předat cenu DanceMastera z Kvarty. Následovala rapríza toho nejlepšího, co jsme mohli vidět, ale já začínala mít hlad a tak jsem radši vzala bufáč útokem. Mimochodem v porotě byly- Já, Hanka, Lucka Holečková a Verča Nejedlová/Kristýna Onderková. Po návratu jsem si ale vzpomněla, že na Vánoce se mají plnit přání a tak jsem se s Adlou vydala do Tercie pro jejího bratrance Honzu. Přivedly jsme ho k nám a vyhlásila jsem sólo pro Hanku a Honzu.
Ve třídě se mihlo pár profesorů, pan profesor Schröpfer si také přišel pro ,,prasklý objektiv“ a fotil, co mu síly stačily. Havlíčková se šla podívat na moje fotky (opět zapózovala) a pokochat se stále trvající hawajskou atmosférou. Pak jsme měli asi hoďku dýzu a…teď nevím jak líp to nazvat ,,podlézání gumy“. Nic s kondomy nebo tak. Ale tyč bohužel nebyla žádná k mání a tak jsme museli improvizovat. Bylo až neuvěřitelné, jak se někdo může tak ohnout. Tuhle ,,megasoutěž“ vyhrála Adla. Titul z minulého roku obhájila a Kuba s Dredym jistě do příští besídky zatrénují a zase se budeme mít na co koukat. Chvíli pauza a na závěr, jsme si pustili pětadvacetiminutovou kazetu, kterou jsme dali třídní k Vánocům.
Těsně před koncem se ve třídě objevila Malá a omlouvala se nám, že dřív opravdu nemohla přijít. O její dárek jí to ale nepřipravilo a jen doufám, že do něj nekousala :)
Opět na mě šel hlad a já se šla naobědvat. Cestou jsem potkávala různé učitele a pár jich i vyfotila. V bufáči byl nějakej bordel, tak jsem to vzala hopem. Vrátila jsem se, zbalila si věci a po dlouhém loučení jsem odešla.
Bylo to naprosto úžasné, stejně jako ty tři roky předtím a doufám, že ty další čtyři budou ještě lepší.
Vaše drahá
BG.ab
