Z deníku environmentálního koordinátora - jaro 2012
Na přelomu dubna a května kvartáni zažili několik akcí mimo realitu všedních školních dnů. V čase přijímacích zkoušek 23. a 24. dubna vyrazili první den do Prahy na kontroverzní a celosvětově známou výstavu The Human Body. Společně s kvartou výstavu ten samý den navštívili i studenti 2.A. a 1.B. Druhý den byl ve znamení turistiky s cílovou prémií - stálou expozicí Muzea komárovské litiny. A protože 2. květen - první den státních maturit - byl velmi náročný na množství tříd obsazených maturanty, tak se uskutečnil mnou již dlouho plánovaný a stále odkládaný pochod ke Kounovským kamenným řadám na Rakovnicku. Jak jednotlivé zážitky popisují studenti a co říkají oficiální webové stránky si můžete, chcete-li, přečíst podrobněji dále.
THE HUMAN BODY
První pocit? Úžas... Jak je lidské tělo dokonale sehraný stroj.... Co všechno se dá nalézt v lidském těle a jak všechno dohromady funguje. Když se člověk zamyslí, co na počátku byl... Byl jenom pár buněk.. A posupně se vyvinul v bytost, která dokáže logicky myslet, dokáže ovládat své city a celé tělo... A ještě více ohromující byl fakt, že všechny exponáty byly kdysi lidmi....Pro některé byla výstava jaksi “nad jejich síly“ a omdleli. Tento případ nastal také v našem případě, kdy nejmenovaný spolužák omdlel ihned u druhé části celé expozice. Dle našeho průvodce, kterým byl jeden ze studentů lékařské fakulty, byl Petr již třetím člověkem v bezvědomí za ten den při jeho výkladu.. Prohlídka probíhala postupně po orgánových soustavách – nejprve byla kostra, poté svaly, nervy, cévy, dýchací soustava, vylučovací soustava, rozmnožovací soustava, poté přišla na řadu jedna velmi zajímavá část (resp. ještě zajímavější než ostatní části), kde byly vystaveny tělíčka nenarozených dětí a plodů... Tam teprve člověk pochopil, jak moc je příroda zázračná. Poslední část expozice byla také velice zajímavá – bylo to rozřezané tělo na pláty a člověk viděl průřez lidským tělem. A jako bonus zde bylo také tělo sportovce: aneb sportem k trvalé invaliditě. Nakonec vše dobře dopadlo, všichni jsme vyvázli živí :o)
Ondřej Blín
THE HUMAN BODY
Výstava Human body pro mě byla velmi zajímavá. Před vstupem do muzea jsem si myslela, že to bude pouze nějaká klasická výstava, která mě v polovině přestane bavit.. Ale po vstupu dovnitř jsem si uvědomila, že vlastně všechny ty vystavené objekty nejsou jen pouhé figuríny z vosku, ale původně živí lidé, a hned jsem o té výstavě začala mít jiné mínění. Když jsme začali procházet mezi exponáty s naším průvodcem, velice mě to všechno překvapilo, hlavně jsem se zamýšlela nad tím, kdo si dal takovou práci s tím, třeba udělat figurínu složenou jen ze svalů, nervů, či zhotovit průřezy skrz lidské tělo vložené jen do skleněných destiček. Nejvíce ze všeho mě zaujal člověk, který byl složený jen z nervové soustavy a očí. Dále pak byly velice zajímavé děti od ranného vývoje – cca od 4 týdnů - až po 9 měsíců věku. Ještě mě zaujala část výstavy s exponáty cévní soustavy, u nich jsem stála doslova s otevřenou pusou. V muzeu se také nachází průřez plícemi zdravého člověka a kuřáka, mezi kterými stojí vitrínka, do které kuřáci mohou vhodit své krabičky cigaret a vzdát se kouření, dále potom samostatné kosti a různé klouby – např. kolena, ramena.. Také kostra zdravého člověka i člověka s umělými částmi těla, a nakonec i člověk postavený jen ze svalů. Přiznávám se, že u některých exponátů se mi občas lehce zvedal žaludek, ale rozhodně stojí za to, se na tuto výstavu zajít podívat. Myslím si, že je velice poučná a přinese vám i spoustu zážitků.
Kristýna Kučabová
MUZEUM LITINY
Dne 24. dubna naše třída navštívila muzeum litiny v Komárově. V muzeu byly vystaveny historické i novodobé exponáty. A to od malinkých dekorativních předmětů až po litinová kamna a sochy v nadživotní velikosti. Osobně považuji za nejlepší předměty výstavy sochu Františka Josefa I. a litinové meče a dýky. Ocenil jsem komentáře průvodců o původu významných exponátů a o výrobě samotné litiny. A to jak o způsobu výroby, tak i o použitých materiálech. V samotném městě Komárově a jeho okolí se nachází několik litinových výrobků. Nejvýznamnější jsou asi na komárovském náměstí. Nejvíce se mi líbila socha orla v nadživotní velikosti. Litina z Komárova se využívá nejen k výrobě předmětů k osobnímu využití, ale i k výrobě předmětů uměleckých. Proto doufám, že nám toto zanikající řemeslo ještě nějakou dobu vydrží.
Jáchym Sarvaš
http://www.ikomarov.cz/muzeum/umelecka-litina/
KOUNOVSKÉ KAMENNÉ ŘADY
Kounovské řady jsou záhadně uskupené kameny v lokalitě Džbán. Jedná se o zajímavost nejistého původu a neznámého významu. Ve hře je starověké závodiště, astronomický kalendář, či dokonce přistávací dráho pro mimozemské civilizace. V současnosti se nejvíce odborná veřejnost přiklání k druhé možnosti. Roku 1934 je objevil venkovský učitel Antonín Patejdl. V září roku 1936 byly řady podrobeny zkoumání od muzejních pracovníků. V současnosti se rozkládají na jedenácti hektarech porostlých smíšeným lesem. Délka řad je průměrně 300 metrů. Napočítáme jich celkem 14 s rozestupem od 3 do 15 metrů. Jsou vzájemně rovnoběžné. Celou lokalitou také vede naučná stezka Kounovské kamenné řady, která návštěvníky provede okolo této kulturní památky po trase dlouhé asi 2 kilometry.
Autoři: Tomáš Krompolc a Patrik Šnobl
KOUNOVSKÉ KAMENNÉ ŘADY
Dne 2.5. 2012 jsme se se třídou vydali prozkoumat kounovské kamenné řady. Po dlouhé cestě vlakem do Mutějovic se před námi vynořil krásný květnový den a první tabule naučné stezky. Stezka měří 2 km a má jedenáct zastavení s informačními tabulemi. Tři z nich se týkají přímo kamenných řad a jeden panel je věnován nedalekému hradišti z doby halštatské. Ostatní informační tabule popisují přírodní společenstva náhorní plošiny Rovina a obecně přírodního parku Džbán, zvířata i květenu, geologické poměry lokality a také její mineralogické a paleontologické zajímavosti. Po první skupinové fotce jsme se vydali přímou cestou do kopce. Než jsme narazili na první kamennou řadu, řekli jsme si pár zajímavostí z botaniky. Potom jsme se věnovali jen kamenům, kolem kterých je údajně pole pozitivní energie. Kromě rovnoběžných řad jsme také viděli dva největší kameny jménem Pegas a Gibbon. Potom jsme se vydali na Kounovské nádraží, ze kterého jsme odjeli do Rakovníka. Hodinu čekání v Rakovníku jsme si zkrátili nakupováním zmrzliny v bille. Po další cestě vlakem jsme se po příjemném výletu vrátili do Berouna. Výlet se mi moc líbil. Nejen kvůli kamenům, ale hlavně kvůli nádherné přírodě, plné sasanek, kapradin a hlavně mravenců :).
Václava Hejnarová
http://www.obec-kounov.cz/kounovske-rady
A něco pro zasmání:
Kounovské kameny
Jednoho jarního letního dne jela naše třída a naše dvě paní učitelky ke Kounům na prohlídku kounovských kamenů. Cesta byla dlouhá a plná překvapení. Nejdříve jsme jeli vlakem českých drah do Rakovníka, ale byly poškozené koleje, nebo tak něco. Tak nás posadili (přesněji řečeno postavili) do autobusu. Vystoupili jsme v Nižboře, kde jsme opět nastoupili do vlaku, který nás skutečně do Rakovníka a pak do Mutějovic dovezl. Kameny se nachází v lese tak daleko, že ani neleží v žádném městě. Každá řada je dlouhá asi půl kilometru. Před zuřivým budováním chalup v okolí byly řady mnohem delší. Nikdo neví, jakou úlohu mají tyto kameny. Odhaduje se, že sloužili mimozemským civilizacím pro přistávání. Dnes tady žádné UFO nepřistane, protože mezi kameny vyrostl les. Další si myslí, že tady byla pravěká observatoř. Kolem kamenů je prý pole pozitivní energie vyvolávající buď nic, nebo pocit svědění určitých částí těla. Mezi největší kameny patří Pegas a Gibbon, ale já jsem ani jeden nenašel. Po krátké pauze mezi kameny jsme šli dál po sluncem vyprahlém poli do Koun, kde jsme čekali na vlak. Na zastávce bylo zastíněné místo asi jen pro polovinu lidí ze třídy, takže jsme nemohli od sebe být na upažení. Potom naštěstí přijel vlak... Ale opačným směrem! Začal závod o stín, rychlost byla strhující. Když přijel vlak správným směrem, naskočili jsme a odjeli. V Rakovníku jsme využili rozchod k nákupu pití a ledové tříště. Po návratu na nádraží stálo v kolejišti asi osm vlaků. Sám bych nikdy neuhodl, do kterého nastoupit. Domů jsme přijeli asi v půl čtvrté odpoledne. Celkově bych hodnotil výlet pozitivně.
Vyrobil Sebera a Kulhan, JMT
Pokud vás oficiální i studentské řádky zaujaly a pobavily, splnily svůj účel. A všechny tři cíle si zaslouží vaši osobní pozornost :o)