Ezop, brabenec a intergalaktická spolupráce
Pokud byste mysleli, že srdcím kvarťanů vévodí nějaký současný hudební hit, vězte, není tomu tak. Projektové dny 23. - 25. 6. přinesly mimo jiné i takovéhle nečekané odhalení. Absolutním vítězem mezi písněmi byl právě Ezop a brabenec. No a jak vypadala ta mezigalaktická spolupráce? Nestyďte se a čtěte dál.
Již samotný odjezd na výlet dával tušit, že to nebude jen tak. Pravda, než se dostanete na mezigalaktický sněm, (naplánovaný do kempu Hlavatice za Zbirohem) tak to přeci jen nějakou dobu trvá. Ale vzdálenost Beroun-Zdice zvládnout cca za hodinu, to bylo i nad naše očekávání. To víte, pozemšťané a jejich výluky na dráze... Potom už jenom dalších pár přestupů na další dopravní prostředky a už jsme po několika světelných letech byli skoro na místě. Závěrečná etapa přírodou vzhůru do kempu vysílila mnohé účastníky, jen ti nejudatnější mužové ještě dobrovolně táhli něčí kufr na kolečkách – to víte, pozemšťanky(?) a jejich smutné oči...
U večerního ohně jsme se pak všichni rámcově seznamovali s problémy a specifiky jednotlivých ras (entit) z jiných galaxií a začínali promýšlet, jak bychom si mohli vyjít vstřic. A že to nikdo nemá zrovna lehké: Takoví Aquarini nutně potřebují vodu a jejich planeta vysychá. Kromě toho také potřebují pozemské muže, ale do detailů raději nebudeme zacházet. Duo-Respiri umějí bezva věc – dýchat dvěma způsoby, zjednodušeně řečeno tak, že produkují buď kyslík nebo CO2 a mohou si vybrat. Ale dochází jim místo na planetě, protože při pohodlnějším způsobu dýchání hrozně nabývají na objemu. No a Deprini jsou tak nějak vším znechueni a existence je nebaví. Jenže přechod do neexistence má své poněkud brutální podmínky. Ale na druhou stranu – umějí smíchem vyprodukovat množství vody. A Země? Ta má možná také nějaké problémy, že?
Druhý den byl docela náročný pro všechny, zato ale mimořádně zajímavý. Na celodenním výletu směr zámek Zbiroh a vrch Radeč promýšlely všechny týmy své možnosti spolupráce a řešení problémů, také folklorní číslo, jakým se jejich vesmírný národ večer na sněmu představí. A cestou jsme se jen tak mimochodem museli vypořádat například se záludnou podzemní entitou či přeletem lodí nebezpečných především pro muže. (Také s trochu delším obloučkem oproti plánované cestě. Ale mapa je přeci pro zbabělce!) Pozemšťané zvládli menší výlet a v kempu nám zatím připravili (mimochodem geniálně!) propracovanou šifrovačku na další den.
Večerní intergalaktický sněm můžeme směle nazvat společenským a kulturním vrcholem dne. Vyzkoušeli jsme si tu všichni, jaké to asi je být politikem – národním, světovým i meziplanetárním. Ve výsledku jsme se sice na ničem nedohodli, podebatovali jsme si ale výtečně. A taky jsme se ohromně pobavili, až jsem se obávala, aby nás Deprini neposmáli litry vody.
V noci ale došlo k dramatickému zvratu: V lese přistála entita Velký zelený skrčený, která kromě toho, že plánovala obsadit Zemi, také lovila všechny odvážlivce, co si poblíž potřebovali zapamatovat složité symboly – klíče k bráně umožňující přechod do jiné dimenze.
Následující horký den pak všechny týmy daly dohromady své symboly k úniku. A zjistili, že je mají tak nějak každý jinak a celkově asi špatně. Cestou k záchraně byla již zmíněná ďábelsky propracovaná šifrovačka s velmi nepříjemnými úkoly v případě, že jste potřebovali nápovědu. No, uznejte sami: "My, mydlit, umyvadlo...ehm, a...". Prostě vyjmenovaná slova jsou extrémně náročný požadavek! Závěrečným bonbónkem byl transport na místo odletu, kam se musela celá skupina dostat porůznu a náhodně svázaná šátky, ale především za stálého ZPĚVU! Ten totiž jedině mohl zmírnit smrtící útoky záškodníků ze skal.
A tak končil nejen náš pobyt, ale i celé drama mezigalaktického dění. A zbirožskými hvozdy se ozývalo halasné: "Já jsem gay...!", ale především, nejsouvisleji a nejčastěji ve všech skupinách pak – ano, tušíte správně, Ezop a brabenec, co "se jednou z lesa domů nesa"...
Takže - nechť slunce svítí ve vašich galaxiích! A přeji krásné léto.