Jak přežít den, jak zachránit život.
Na letošní den uživatelských dovedností navázala i přednáška s praktickými ukázkami na téma „Základy první pomoci“.
(Marie Macháčková, 1.B) Ve čtvrtek 6. června 2013 jsme se – my, studenti 1.B a dalších tříd – zúčastnili dvouhodinové přednášky o zásadách první pomoci, kterou vedli dva mladí záchranáři z hořovické nemocnice Rostislav Hájek a Petr Kotva. Od informací o správném postupu při první pomoci, přes ukázku různých druhů popálen a zlomenin, až po zkoušku resuscitace na figuríně. Člověk by si řekl, že by dokázal pomoci v nouzi, ale ukázalo se, že to chce víc než jen ochotu – chce to silného ducha a také nějaké znalosti.
Spoustu jsem toho nevěděla, spoustu jsem se dozvěděla. Když se v prezentaci, která probíhala na interaktivní tabuli, objevily obrázky popálenin a krvácení, nebylo pochyb, že jsem se toho spoustu vůbec dozvědět nemusela.
Ale každý, kdo na té přednášce byl, mi jistě dá za pravdu, že to bylo velmi poučné a my jsme si toho hodně odnesli.
(Daniela Skřivánková, 1.B) Lidé spolu ve škole tráví mnoho času. Společné hodiny, přestávky a akce. Napadlo vás však někdy, co by se stalo, kdyby se někdo z vašich kamarádů například na školním výletě zranil natolik, že by potřeboval okamžitou lékařskou pomoc? Čtvrteční přednáška o „první pomoci“ položila otázku: „Dokázal by mu některý ze spolužáků pomoci nebo by dotyčný byl odsouzen ke smrti kvůli neinformovanosti svých kamarádů?“
Většina z nás by s největší pravděpodobností začala panikařit, někteří by si možná s trochou štěstí vzpomněli na střípky z toho, co kdysi prospali na základní škole nebo toho, co jim říkali ve sportovním kroužku. Avšak stačily by tyto neúplné informace k záchraně lidského života? Nikoli. Přednáška první pomoci, myslím, nebyla jen vítaným zpestřením vyučovacího dne, byla zároveň demonstrací našich vlastních schopností. Tepenné krvácení by dokázali účinně zastavit pouze dva lidé z celé třídy! Dva ze třiceti. Mnoho z nás by dokonce ani neumělo provést správnou resuscitaci.
Ohromně mě nadchla možnost vyzkoušet si stlačování hrudníku a umělé dýchání na Andule. Ne na každé přednášce se k tomu účastníci dostanou. A co je všechna teorie proti praxi?
Osobně se mi přednáška zdravotníků z hořovické nemocnice líbila ze všech, co jsme kdy na gymnáziu měli, nejvíce. Přednášejícím bylo rozumět, prezentace byly stručné a jasné a výklad zajímavý. Byla bych ráda, kdyby se něco podobného v budoucnu opakovalo.
(Nikola Hypšová, 1.B) Třídy 1.A, 1.B, Prima a Sekunda absolvovaly přednášku o neodkladné první pomoci. Dozvěděli jsme se zajímavé instrukce ohledně zachraňování cizího života. Bylo velmi zvláštní pozorovat, jak vypadá tepenné a žilní krvácení v praxi, nebo zapíchnutý nůž hrdle, či umělá resuscitace.
Všichni pozorně poslouchali co nám ''zdravotní sestra – vlastně - bratr'' povídá a snažili se pochytit to nejdůležitější, co by se nám mohlo do běžného života hodit. Ptali se, ale také na to, jestli už se někdo - dřív - věnoval zdravovědě, nebo někomu pomohl či zachránil život. Dostali jsme rady, co bychom měli dělat v případě, třeba se zlomeninami, krvácením, či co dělat s kamarádem, který je alergický na vosí štípnutí a zrovna bodnutí dostane on. V České republice je zákon, že každý musí poskytnout první pomoc - zavolat ZZS. Ale hlavně! Dbát na svoje zdraví a nepřeceňovat se, aby místo jednoho zraněného, nebyli dva. Nejdůležitější ovšem je, když zachováte chladnou hlavu a pokud vám to váš zdravotní stav dovolí - pomáhat, snažit se a nic nevzdávat. Je krásný pocit, když si uvědomíte : ,, Díky mně je na živu! '' . Doktoři, kteří by byli na místě nehody, kde jsou zranění a neposkytli by pomoc, by šli do vězení dokonce až na dva roky!
Myslím, že spousta spolužáků se dozvěděla nové informace a že když půjde o život, tak nezaváhají a pomůžou.
A na závěr jedna otázka z přednášky :
Koho byste zachránili jako první při automobilové nehodě?
a) křičícího člověka, který má očividně šok.
b) krvácejícího člověka, který pomalu, ale jistě ztrácí vědomí
c) člověka bez tepu, bez dechu, bez známek života
Správná odpověď je b), a to proto, protože člověk, který má šok, se za chvíli uklidní. Člověka c) - toho byste oživovali klidně 30 minut a stejně by se vám třeba neprobral a mezitím by vám člověk b) vykrvácel.