Grandfinále v piškvorkách - Berouňáci se pokusili v Brně udělat jméno - skončilo to 4. místem
(Ivan Coufal, 1.A) 28. listopadu 2014 náš piškvorkový tým vyrazil do Brna pokusit se o jakýkoliv ucházející výkon a potvrdit, že postup z kraje z prvního místa není žádná náhoda. Kvůli horší dostupnosti ze středu Česka jsme však museli vyrazit den předem. Po příjezdu do Brna na nás čekal zamluvený hotel, kde jsme přebývali ještě s asi dalšími čtyřmi týmy. Po diskuzi a pár cvičných partiích následovala prohlídka Brna. Prošli jsme si centrum a okolí, projeli se místní šalinou a po usouzení, že je to tu úplně jiné než v Berouně, jsme mohli klidně zalehnout ve svých postelí. Budíček v sedm ráno a výjezd na místo. Najít fakultu sociálních věd byl pro nás vcelku náročný úkol, proto jsme dorazili mezi posledními, ale to nikoho netížilo, a tak stále panovala dobrá nálada. Po příchodu jsme byli obdarováni fixami, sešity, všemožným občerstvením a také tričky, na která nás donutili nalepit si svá jména a název týmu pro lepší orientaci.
Skupinový los nám nijak zvlášť nenapověděl, jakou cestou se naše kroky budou ubírat. Přišel na řadu první zápas, vůbec jsme nevěděli, co máme čekat, a tak jsme prostě hráli tak, jak jsme nejlíp uměli. Tým z Jičína proti nám se sice snažil, ale stav 18:2 pro nás asi napoví, jak zápas probíhal. Davidovy prognózy o našem prvním místě se začaly stupňovat, ale nikdo jiný toto říkat nechtěl.
Druhý zápas proti týmu z Třebíče dopadl v podobném stylu. Pravá výzva přišla teprve až v dalším zápase proti rádoby domácímu týmu z jihu Moravy, přesněji týmu z Blanska. Všechno bylo velice vyrovnané, dalo se už i zřejmě říct, že jde o první postupové místo (z každé skupiny postupovali 2, ale postup z prvního místa byl výhodnější). Všechny partie byly doslova nerozhodné, až když jsem svou partii (která dopadla 4:0 pro mě) dohrál, stav 12:8 pro nás nám zajistil přímé dva body. Dále zápase proti Rakovníku, se kterým jsme měli tu čest už na kraji, skončil naší výhrou. Poslední zápas, ve kterém jsme klopýtli, hlavně kvůli jistotě postupu z prvního místa, jsme výhru darovali slovenskému týmu z Trenčína.
Začal zápas o všechno... Popereme se o úspěch mezi 4 nejlepšími týmy z republiky nebo budeme "pobrekávat" okolo osmého místa? Rozhodl zápas proti gymnáziu z Mostu. Oba týmy byly připraveny a hra začala. Jenomže absolutně špatně - v náš neprospěch. Skoro ve stejnou chvíli se zvedl náš kapitán Vojtěch Horný a Viktor Svoboda s tím, že je to moc mrzí, ale prohráli 0:4. To znamenalo 0:8 pro nás. Jakákoliv další ztráta bodů by znamenala extrémní nepříjemnosti, možná už i jistou prohru. Kapitán protějšího týmu odešel na chvíli s tím, že jeho tým už to snad nějak na postup dohraje, ale když se vrátil, nestačil se divit. Ozvala se mladší generace, že ještě není konec. Každý z mladých (Dan Molt, David Hakl a já) nejdříve vyhrál první partii (průběžné skóre bylo 6:8) a pak se začala další partie dohrávat jedna za druhou. David dokončil zlehka druhou partii, Dan Molt také nic neprodlužoval a já jsem svého soupeře „dokonal“ po jeho dlouhém promýšlení v jeho poslední sekundě časového limitu.
Mohli jsme si podat ruce, ale celkově dohráno nebylo. V semifinále nás čekal tým z Jindřichova Hradce. Bohužel zde se ukázal mírný rozdíl třídy, a tak stav 4:16 ukazoval, že nás čeká boj alespoň o bronz.
V boji o bronz jsme nastoupili proti stejnému týmu jako ve skupině, tedy týmu z Blanska. Jenomže jak to tak dopadá, jednou my, podruhé oni. A když soupeř nastřádal 12 bodů, nebylo potřeba nic dohrávat a oni se mohli radovat z bronzového místa.
Celkově bych však náš výkon ohodnotil jako velmi pozitivní, a to i přes naše "hořké" bramborové umístění. Ale potom, co jsme si vše vyříkali při návratu domů, mohli jsme být spokojení.
A malá poznámka - jak jsme již zmiňovali, že Viktor Svoboda na kraji ani jednou neprohrál, nebojte se, že by hořkost porážky neokusil. Z čtvrtfinálového, semifinálového a finálového utkání si odvezl celkové skóre 0:12.
Příští rok bychom se chtěli pokusit minimálně zopakovat toto umístění, ale bude to o to těžší, že nám z týmu odejde kapitán Vojta a také Viktor. Proto se už teď těšíme, že na školním kole objevíme nějaké nové zapálené piškvorkové talenty.
fotogalerie: https://www.facebook.com/pisqworky/photos_stream
celkový souhrn: http://pisqworky.cz/novinky/1383-tym-nech-se-prekvapit-letos-prekvapil
