Je Anglie opravdu anglická?
To jsme se snažili zjistit během našeho zářijového zájezdu do Londýna.
Bělostné skály v Doveru jsme z lodi ale nezahlédli, byla totiž ještě tma. Londýn byl v 7.30 ráno liduprázdný a tlačenice byla pouze na toaletách, takže procházka kolem parlamentu (Houses of Parliament) byla bez obvyklých davů velmi příjemná. Naše sympatická a energická průvodkyně Marta nás hned po snídani seznámila s veverkami a pelikány v Saint James parku. Na audienci u královny Alžběty II bohužel nedošlo, a tak trasa našeho prvního ranního běhu Londýnem vedla přes Trafalgar Square (Nelsonův pomník) a National Gallery (Van Ghogovy Slunečnice) až na Piccadilly Circus. Přestávku jsme využili dle svého, ať už ochutnáváním pravé anglické snídaně (slanina, klobáska, volské oko, pečené rajče a smažené žampióny s pořádnou porcí fazolí v tomatové omáčce a toast) nebo procvičováním nejrůznějších frází k tématu nakupování či orientačním během na Oxford street. Odpoledne v British Museum bylo podobně vyčerpávající a naši únavu nepřemohly ani velmi vzácné památky z dávných dob. Tržiště Covent Garden nám zůstane v paměti i díky nevypočitatelné show pána ve svěrací kazajce a taky spoustě lidí, kteří na první pohled jakoby nepocházeli z Evropy.
Oxford nám učaroval svou starobylostí a studijním duchem. Úplně nejlepší byla návštěva nejstarší univerzitní koleje Christ Church a zvláště pak jídelny, kde se natáčely scény k filmovým příběhům Harryho Pottera. Bylo to tam úplně jako ve filmu. Zahlédli jsme i přípravu stolů a cítili vůni oběda připravovaného pro studenty koleje.
Windsor Castle – letní sídlo královské rodiny údajně inspirovalo Schwarzenbergy k přestavbě Hluboké a není divu. I obyčejný domeček pro královské panenky měl zavedenou elektřinu! Tak si představte, jak to asi vypadalo na samotném hradě.
Ubytování v rodinách bývá tak trochu sázkou do loterie, protože dopředu nevíte, kdo si pro Vás příjde. Z městečka Wallington (cca 30 minut od Londýna), kde jsme byli většinou všichni ubytovaní, si naše studenty odvážela anglická rodina s indickými kořeny, spalo se i u anglických babiček, které stejně jako ty naše milují telenovely, ale i v typicky anglických rodinách. Příjemně nás překvapila jedna rodina ráno těsně před odjezdem domů, obdrželi jsme následující dopis (cituji jen nejdůležitější část): Byli jsme moc rádi, že Jitka, Kristýna, Karolina a Kačka bydlely právě u nás. Byly velmi zdvořilé a ochotné pomoci. Jsou to milé mladé ženy a jejich rodiče na ně mohou být pyšní. Myslím, že nejenom rodiče a doufám, že to holkám vydrží.
A co typicky anglického se dnes 2 měsíce po zájezdu studentům vybaví?
Big Ben; London Eye; paní Luisová; Oxford; čaj s mlékem; Primark; octové brambůrky; průvodkyně Marta; trajekt; fotbal s rukavicí na parkovišti; havrani v Toweru; jídelna v Oxfordu
… Anglie už není tak anglická, jako když jí navštívil Karel Čapek, ale radši se jeďte přesvědčit sami, stojí to za to!
A pokud chcete nasát atmosféru Londýna hned nebo jen zavzpomínat a zamáčknout slzu, podívejte se na velmi vydařený záznam Tomáše Skoupého a Jakuba Porsche a taky do fotogalerie na fotky amatérských fotografek Karáskové a Skálové.
http://www.youtube.com/watch?v=fLkVH57LJFc&feature=plcp
