Zájezd Anglie - Shakespearův kraj
V prvním červnovém týdnu jsme se se studenty 2.B a sexty vypravili na zájezd do Anglie, nazvaný Shakespearův kraj. Viděli a zažili jsme mnoho zajímavého, procítili atmosféru starodávných hradů a katedrál, okusili pravé anglické jídlo i vzorek na Britské ostrovy poměrně příznivého počasí. Zkušenosti, zážitky a dojmy se pokusíme nastínit v tomto článku, bez nároku na úplně přesnou chronologii či kompletní výčet navštívených míst. Spíše se pokusíme zprostředkovat, jak na nás působilli například lidé, které jsme potkali či pamětihodnosti, jež jsme viděli.
Máte-li raději konkrétní a spíše dokumentární pojetí, určitě si prohlédněte galerii, ve které jsou fotografie řazené a nazvané tak, aby vše důležité vypověděly. (Číslování odstavců v článku a v názvech fotografií si odpovídají a naznačí vždy příslušnost k určitému dnu a balíčku zážitků.)
Tak tedy:
1. Cestování na delší vzdálenosti autobusem - výzva pro naši duševní stabilitu i sedací svaly. Hlavní dojmy z cesty splývají s frontami na toalety... Málo spánku naštěstí vyváženo noclehem v hotelu F1 poblíž Calais, mezi dvěma krásnými dny, které jsme strávili v belgických Bruggách a následně přejezdem na Britské ostrovy a v Oxfordu.
... So after spending one whole night in the moving coach not being able to find the right position to sleep, by midday we arrived in Bruges, Belgium. These are also called “The Venice of the North”, so everybody can imagine the reason why people are so attracted to see it. It was really nice, we went throughout the whole town, enjoyed the little alleys and romantic channels, cute cafés and restaurants. - Marie
Luckily we got to spend this night in a hotel, with a really unpleasantly behaving hotel manager, in France. Even though the room was very tiny for six people and we slept on a triple bunkbed, it was definitely more comfortable than sleeping in a sitting position on the bus. - Laura
Zdá se, že přepravní společnosti si uvědomují, že značná část jejich klientely, a tedy i zisku, pochází právě ze studentských zájezdů. Pravděpodobě proto ta naše přikročila k velmi sympatickému gestu a dala nám všem poukázky na snídani zdarma (cestou na ostrovy) a vydatnou večeři (zase cestou zpět).
On the ferry, which took us from France to England, we got a meal voucher, which was a surprise for me, because I didn’t expect that. We had a proper English breakfast, but it was more of a test for my stomach on the ferry, but otherwise the ferry was a nice experience and the views of the White Cliffs of Dover were beautiful. After we arrived in Dover, we got on the coach-bus again and drove to Oxford. - Daniela
2. Oxford proslul nejen prestižní univerzitou o mnoha fakultách, z nichž jsme navštívili konkrétně Christchurch College. Dalším lákadlem a vývozním artiklem tohoto historického města je také Harry Potter, neboť některé filmové lokace nalezneme právě zde. To má za důsledek mimo jiné také větší množství předražených obchůdků s názvy jako "Magical Shop", "Harry Potter Gift Shop", "House of Wonders", "Wizzard´s Emporium"...atd.
3. Některé místní názvy, se kterými se v Británii setkáte, se vyslovují způsobem poměrně nečekaným i pro pokročilejší angličtináře. Jmenujme alespoň Leicester Square v Londýně nebo Worcester, který již leží v Walesu a kam jsme se vydali prohlédnout si překrásnou gotickou katedrálu, v níž je pohřbený král Jan Bezzemek (King John of England), autor či spíše signatář proslulé listiny Magna Charta. V katedrále nás také zaujaly úžasné varhany, model katedrály a jejího okolí či atmosféra krypty - kostela pod kostelem.
The most interesting day of our school trip to England was Tuesday. We started the day by visiting Worcester. Worcester has one of the silliest and least intuitive pronunciations of all British cities. It is pronounced something like wuss-stuh. This comes from the evolution of its name. At the start, a few hundred years ago, the pronunciation roughly corresponded to its spelling. But because people are lazy and British people even more, one syllable, one sound at a time, it simplified into the monstrosity we have today. - Jakub H.
Prohlídka továrny na čokoládu Cadbury´s, kromě toho, že byla opravdu dlouhá a obsáhlá, probíhala velmi podobně jako v knize Roalda Dahla či ve filmu, který z ní vychází. Očekávali už jsme jenom, kdy vylezou pidimužíci a začnou sborově zpívat.
Vážnější dojem rozhodně zanechala návštěva města Coventry, které za svou důležitou roli ve zbrojním průmyslu během 2. světové války zaplatilo tím, že bylo bombardováním nacistického letectva značně poničeno. Symbolem těchto událostí se stala katedrála v Coventry, jejíž menší část přežila dodnes a větší část byla dostavěna v moderním stylu.
4. Romantická láska, která prostupuje staletími. Královna Alžběta I. a její obdivovatel hrabě Robert Dudley. Tak by se dal vystihnout pocit při návštěvě hradu Kenilworth Castle. (Na rozdíl od našich hradů, které jsou spíše uzavřenými jednotkami na některém kopci, jsou anglické hrady mnohdy celé rozlehlé komplexy o několika budovách, zahradách atd.) Místní atmosféře ani příliš neubírá skutečnost, že se z velké části jedná o zříceninu s jedním dochovaným palácem v centru. Návštěvník tu svým tempem objevuje a prochází si celý velký areál hradu.
Even though only ruins remain of the castle, it is wonderfully preserved and absolutely charming. The moment you enter, you feel the monumentality and majesty of this place. Walking within these walls truly felt like I was in another era. I would really love to see this castle in all its glory. Bridges and paths have been built throughout the ruins so that you can really walk through the entire structure and feel every corner.
Some of us took small souvenirs, including me :) - Alena, sexta
5. Oproti tomu Warwick Castle láká na konkrétní zážitky a atrakce. Pro začátek to bylo skvěle vybudované strašidelné sklepení s profesionálními herci, které nás provedlo několika temnými oblastmi z historie tohoto hradu a středověkého života. Dále sokolníci, dobývací stroje a velkolepá rytířská show, která návštěvníkům předvádí a vypráví události a dramatické zvraty z období známého jako Válka růží.
6. Konečně Shakespearův Stratford. Život té doby začíná a končí ve spojení s kostelem a církví ... a tedy i křtilelnice zachovaná v tomto kostele je ta, v níž byl William Shakespere pokřtěný a v čelní části kostelní lodi byl tento velikán později pohřben. Ulice města jsou malebné, lemované hrázděnými domy a obchůdky.
Na hlavní třídě bylo dokonce možné si před jedním obchodem zahrát ping-pong, škoda jenom, že všudypřítomný anglický vítr to moc neumožňoval - byla by to vítaná relaxace.
7. Londýn, Londýn, Londýn! První atrakcí je River taxi - poměrně rychlý člun, který zde funguje jako jedna z možností hromadné dopravy. Řeka Temže je překvapivě "živá", vlny houpají s člunem i s našimi žaludky. Projíždíme pod londýnskou ikonou - mostem Tower Bridge, vpravo míjíme starodávný Tower of London. Vystupujeme přímo ve Westminsteru a prohlížíme si ikonické památky - symboly Londýna, jako Elizabeth Tower, v níž se skrývá zvon Big Ben, Westminsterské opatství, Westminsterský palác...
... Next came the Buckingham Palace, Piccadilly Circus, and Trafalgar Square. There were so many statues posing harder than celebrities on a red carpet. Then we stopped for lunch in London’s most typical food district - Chinatown. Near there is also the largest Lego store in Europe (our wallets started crying) and the world's largest candy shop of from M&M’s. Our visit to London ended by a ride on the London Eye and taking the Underground, which is also known as the Tube (that’s where our most stressful moments are from). - František
Až teprve v Londýně nás dostihl typický anglický deštík. Přesto je nám tak nějak milo a veselo, vidíme na vlastní oči ty všechny památky, co je tak dobře známe z učebnic, pohlednic, cestopisů...
Winston Churchill má na hlavě holuba a ten se ne a nehne. Možná je to ta bílá holubice, symbol míru, který tak důvěrně známe z mládí spíš my učitelé... Snad...
Londýnské metro jako adrenalinový zážitek. Všechno dobře dopadlo. I v autobuse ztracený cestovní pas se zase našel, i když to nebylo úplně snadné.
(...) After we went to the hall (at Waterloo Station) , we saw hundreds of people there. At least half of our group had bags on their bellies to secure them against pickpockets. It must have looked quite funny. When we walked towards the escalators, we saw signs that the underground was closed. Our guide stopped us and told us he needed to find out some information about it. When he got back, he told us the underground closed around twenty minutes ago. Somebody pressed the fire alarm.
We had to walk to the next station. It wasn’t too far, so it took us about fifteen minutes. Even this station was really crowded. We took the underground. It was quite full and hot there. We all got without injury and with all our things out of the underground and to the bus. - Ondra
Cesta zpátky je pocitově vždycky o něco kratší a my jsme nedávno nasedli do autobusu v Londýně a teď , v pátek po poledni, přejíždíme domů do Čech.
"Bylo to krásné a bylo toho dost". Těšíme se příště. Studenti byli skvělí a zodpovědní, průvodce Honza byl úžasný a dokázal zachovat klid a vyjednávat v náš prospěch, kdykoli to bylo potřeba.
Děkujeme!
S.M.
