EXPEDICE MARS - EURO SPACE CENTRUM a GJB
(David Novotný) Jako malý kluk jsem se samozřejmě, stejně jako většina ostatních dětí, chtěl alespoň jednou stát kosmonautem. Dnes bych už ale nikdy nečekal, že bych se mohl do vesmíru podívat.
Kosmonautika a její historie mě však nepřestaly zajímat nikdy, a proto když jsem se loni v září dozvěděl o soutěži Expedice Mars, která se pořádá každý rok, neváhal jsem a ihned jsem se přihlásil. Tato soutěž je organizována Českou kosmickou kanceláří ve spolupráci s Dětskou tiskovou agenturou a je zaměřena právě na tato témata. Letos vůbec poprvé zahrnovala kromě České republiky i Slovensko.
Prošel jsem přes několik počátečních úkolů, mezi kterými bylo několik vědomostních testů a vypracování projektu v odbornosti, kterou jsem si sám zvolil. Poté jsem se probojoval do třídenního semifinále konaného v Praze, do kterého postoupilo jen pět nejlepších z každé z pěti odborností. Zde jsme prezentovali své projekty před ostatními a plnili několik dalších úkolů. Dokonce jsme se setkali i s jediným prvním československým kosmonautem, Vladimírem Remkem a prvním slovenským kosmonautem Ivanem Bellou, kteří jsou patroni celé soutěže. Na konci těchto tří dnů byli z každé odbornosti vyhlášeni dva vítězové (vždy jeden do hlavní a jeden do záložní posádky), kteří podniknou cestu do Belgie do Euro Space Center (Evropské Vesmírné Centrum – ESC)a tam podstoupí výcvik kosmonauta.
Je neděle 26.prosince večer. Jsem studentem berounského Gymnázia Joachima Barranda a jako člen záložní posádky vyrážím spolu s dalšími jedenácti účastníky Expedice Mars a šesti vedoucími, kteří se účastnili minulých ročníků z Prahy směr belgické městečko Transinne, kde se ESC nachází. Stejně jako ostatní zatím pořádně netuším, co nás tam vlastně čeká. Na úvod každý dostává od našich vedoucích kombinézu s logem Expedice Mars. A poté začíná náš výcvik. Během čtyř dnů jsem dostal možnost vyzkoušet si všelijaké simulátory, jako například simulátor „nulové gravitace“ nebo „měsíční chůze“, který mě opravdu zaujal, ale i sestrojit svou vlastní raketu nebo ve skupině sestavit satelit. To bylo zpestřeno několika zajímavými filmy o kosmonautice.
Vyvrcholením celého pobytu v ESC je však simulovaný let raketoplánem „Amicitia“. Z každé posádky se vyberou dva, kteří usednou do cockpitu simulátoru jako pilot a nebo kapitán lodi. Ostatní budou mít neméně důležitou roli v řídícím středisku Houston. Já mám tu čest, usednout do kabiny jako commander, tedy kapitán. I když dostávám manuály, s rozmístěním tlačítek (kterých je zhruba přes 1500) a scénář letu, jsem velice nervózní. Ale i přes docela velikou nervozitu se na let moc těším. Konečně je ta chvíle tady. Start probíhá bez problémů, i když simulátor s námi opravdu hází, ale chvíli po něm přicházejí komplikace. Nejprve nám vypadly všechny palubní počítače a poté nastalo i několik závažných problémů s kyslíkem, nebo vodním okruhem. Nakonec zjišťujeme, že při reálném letu bychom pětkrát zemřeli. I přes všechny tyto problémy se nám daří úspěšně vypustit satelit na oběžnou dráhu a spojit se s mezinárodní vesmírnou stanicí.
Tímto náš výcvik skončil. Dostali jsme certifikát za absolvování kurzu, sbalili věci a vydali se zpět na dvanácti hodinovou cestu do Prahy. Vracíme se 31. prosince v osm hodin ráno. Vladimír Remek nás přivítal chlebem a solí a probíhá závěrečná tisková konference.
Celý pobyt a vlastně celá soutěž se mi velice líbila. Potkal jsem zde spoustu úžasných lidí, kteří se zajímají o stejný obor, ale hlavně jsem si splnil dávný dětský sen. Pokud je vám od 10 do 17 let, pokud jste měli, nebo máte podobný sen a chcete si ho také splnit alespoň tak jako já a nebo pokud vás jen zajímá vesmír a kosmonautika, určitě neváhejte a přihlaste se také. Toto je zážitek, na který se nezapomíná.
A kdo ví, třeba jednou někdo z vás půjde i ve stopách Vladimíra Remka a podívá se na naši planetu z oběžné dráhy.