Koncerty v Rudolfinu
Díky paní profesorce Malé, a možná i vedení školy:-), měla část studentů naší školy možnost navštívit i v letošním školním roce koncerty Českého studentského orchestru, konající se v Rudolfinu.
Záleželo jen na vás, jestli se přihlásíte a budete se tak moci nejen podívat do jedné z historických budov našeho hlavního města, ale naskytne se vám příležitost k poslechu několika světově proslulých skladeb. Výhodou je, že to není jen tak obyčejný koncert, na němž od začátku do konce sedíte a posloucháte (na závěr pak ještě můžete zatleskat). Je to totiž koncert, protkaný zajímavým povídáním, které vás uvede do děje dané skladby a pomůže vám ji lépe pochopit.
Zahajující koncert, jenž celkový program s názvem Čtyři kroky do nového světa uvedl, obsahoval dvě skladby. První byla velice známá skladba Bedřicha Smetany Vltava, a za ní následovala Šárka, obě z cyklu Má vlast. Seznámili jsme se nejen s výkladem těchto děl, ale také s informacemi, jež nám objasnily jejich vznik a téma.
Druhý koncert byl věnován ukrajinskému skladateli Sergeji Prokofjevovi a jeho skladbě Romeo a Julie. Jak již název napovídá, Prokofjev se při komponování inspiroval u literárního velikána Williama Shakespeara a pokusil se jeho dojemný příběh nešťastné lásky vyjádřit v hudbě. To se mu povedlo a náročné studentské publikum bylo spokojeno. Jako taková třešnička na dortu se jevila slavná balkónová scéna, která zpestřila a oživila celý koncert. Zajímavé na ní bylo, že Julie hovořila česky, zatímco Romeo ji vyznával své city v angličtině.
Koncert, který následoval, jako třetí v řadě, odtajňoval skladbu Taras Bulba od Leoše Janáčka. A i zde je patrná inspirace literárním dílem. Tentokrát to byla stejnojmenná novela Nikolaje Vasiljeviče Gogola. Tato novela (a také Janáčkova skladba) vypráví příběh kozáckého vůdce Tarase Bulby a jeho dvou synů, Andrije a Ostapa. V průběhu knihy (skladby) dochází k tvrdým bojům a střetům, díky kterým jsou postupně usmrceni Andrij, Ostap a na závěr i Taras Bulba. Celý příběh, nasáknutý smutkem ze ztráty je však v hudební podobě velkolepým zážitkem, ať již mluvím o skladbě jako celku nebo o částech, jež jsou samy o sobě skvělé.
Čtvrtý a poslední koncert, konající se v pondělí 23. června, byl zasvěcen Modistovi Petrovičovi Musorgskimu a jeho Obrázkům z výstavy. Skladba, rozdělená do několika částí, má být jakousi vzpomínkou na výtvarníka Viktora Hartmana. Každá část popisuje určitý obraz, např. obraz Skřítek nebo Starý hrad. Dílo není však jen o obrazech, je do něj totiž vsazen i motiv, jež má znázorňovat právě prohlížení obrazů, takovou procházku mezi nimi.
Tak jako se na konci prázdnin divíme, že tak rychle uběhly, pozastavujeme se i teď, na konci školního roku, nad tím, že už zbývá jen pár dní do prázdnin. I letošní „dávka“ koncertů Českého studentského orchestru, jemuž s grácií velel Marko Ivanovič, je již vyčerpána. Nezbývá tedy než se ohlédnou, zhodnotit, ať už kladně či záporně, své zážitky a zapřemýšlet, jestli se v příštím roce opět vydáme na cestu za poznáním vážné hudby. A když se rozhodneme, že to zkusíme, zbývá nám jen doufat, že se v září opět objeví na nástěnce papír, který nám konečně pomůže svalit kámen ze srdce a díky němuž budeme zase o něco duševně bohatší.