3.ZŠ - Wagnerovo náměstí
Nejstarší zpráva o budově berounské městské školy pochází z počátku 16. století. Původní stará dřevěná budova stála u hřbitova poblíž fary.
V roce 1566 koupili městští radní pustou sladovnu a započali s výstavbou budovy školy. Stavba trvala pouze jeden rok. Tato kamenná školní budova se dvěma učebnami, sloužila ke svému účelu ještě v 19. století.
Škola byla po třicetileté válce velmi zničená, a tak došlo roku 1725 k její opravě. V roce 1775 vstoupil v platnost všeobecný školní řád, který zavedl třístupňovou soustavu základního školství a povinnou školní docházku pro děti od šesti do dvanácti let, ale povoloval i možnost domácí výuky s povinností nechat se dvakrát ročně přezkoušet ve škole.V roce 1773 byla otevřena tzv. škola normální se dvěma třídami, kam přecházely děti ze školy triviální. V roce 1809 byly obě školy – triviální a normální – spojeny ve školu hlavní.
Do roku 1848 byla hlavním vyučovacím jazykem němčina, a poté byla zavedena výuka v češtině. K vyučování žáků sloužila stará budova v blízkosti kostela sv. Jakuba. V roce 1844 byla však školní budova natolik zchátralá, že se celá škola přemístila do budovy piaristů.
V roce 1870 byla bývalá hlavní škola přeměněna na školu obecnou s pěti třídami a roku 1876 byla rozdělena na školu chlapeckou a dívčí.
Budovy však nestačily pojmout vzrůstající počet dětí, a tak došlo roku 1883 k slavnostnímu položení základního kamene a za rok byla nová budova školy na Plzeňském předměstí dokončena. Byly zde umístěny obě budovy školy obecné – chlapecká i dívčí – a v roce 1885 zde také začalo vyučování na obou školách měšťanských. Ani nová budova kapacitně nepostačovala, a tak byla zahájena přestavba původní školní budovy v areálu piaristů.
Založení gymnázia
Rozhodnutí o založení střední školy typu reálného vyššího gymnázia padlo již v roce 1900, avšak první školní rok byl zahájen až roku 1910. První roky berounského gymnázia jsou pevně spjaty s osobou jeho ředitel Oktaviána Wagnera, který dosud působil jako ředitel lycea v Hradci Králové.
Berounské gymnázium neslo od roku 1912 název Jubilejní městské reálné gymnázium císaře a krále Františka Josefa I. Zpočátku se učilo v budově chlapecké školy, počítalo se však s výstavbou nové budovy. Ve roce 1911 zde byl založen skautský oddíl, jeden z prvních v Čechách.
Velké úsilí věnoval ředitel gymnázia vybudování nové školní budovy, do které se gymnázium přestěhovalo v roce 1914. Oktavián Wagner se dočkal i vzniku svobodného Československa, ale krátce po vzniku republiky v únoru 1919 zemřel. Na jeho počest bylo pojmenováno náměstí, kde budova gymnázia stála.
Během 1. světové války docházka klesla, ale po válce se opět začal objevovat problém přeplněnosti škol. Město podporovalo hlavně střední školství.
Roku 1919 se původní Jubilejní městské reálné gymnázium císaře a krále Františka Josefa I. změnilo ve Státní reálné gymnázium.
Roku 1918 se ke studentům připojily i studentky, které se do té doby učily doma a do školy docházely jenom na zkoušky.
Reforma podle sovětského vzoru z roku 1953 sloučila národní a střední školu do osmileté střední školy a národní školu s gymnáziem do jedenáctileté střední školy. Až do roku 1961, kdy jedenáctiletky skončily, existoval v budově gymnázia a na Plzeňské třídě jak základní stupeň od první do osmé třídy, tak střední výběrová škola
. Pozdější 3. základní devítiletá škola, jež se začátkem 60. let od gymnázia formálně oddělila, však již v sídle gymnázia zůstala.