Robert John Aumann (narozen 8. června 1930, Frankfurt nad Mohanem, Výmarská republika) je izraelský matematik, člen americké Národní akademie věd a profesor na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. Zároveň je hostujícím profesorem na Stony Brook University a je jedním ze zakládajících členů Centra pro teorii her v ekonomii při Stony Brook University. V roce 2005 obdržel Nobelovu cenu za ekonomii za svou práci o konfliktu a kooperaci v analýze teorie her. Cenu sdílí s Thomasem Schellingem.

Vědecký přínos - Aumannův největší přínos byl v oblasti opakovaných her, což jsou situace, ve kterých se hráči setkávají se stejnou situací znovu a znovu. Aumann byl první, kdo v teorii her definoval koncept korelované rovnováhy (correlated equilibrium), což je druh rovnováhy v nekooperativních hrách, který je flexibilnější než klasická Nashova rovnováha. Dále Aumann jako první zavedl čistě formální úvahu o běžné znalosti v teorii her. Aumann a Maschler použili teorii her k analyzování talmudických dilemat. Byli schopni vyřešit záhadu „problému dělení,“ dlouholeté dilema vysvětlující talmudické zdůvodnění rozdělení dědictví zesnulého manžela jeho třem ženám, a to v závislosti na hodnotě dědictví ve srovnání s jeho původní hodnotou. Tento článek byl věnován jeho synovi Šlomovi, který byl zabit v první libanonské válce, když sloužil jako tankový střelec obrněných jednotek Izraelských obranných sil. Toto jsou některé z témat Aumannovy přednášky s názvem „Válka a mír“: válka není iracionální, ale aby jí mohlo být porozuměno a případně, aby byla vyhrána, musí být vědecky studována studie opakovaných her klade důraz spíše na „teď“ než na „později“ zjednodušené mírotvorství může vyvolat válku, zatímco závody ve zbrojení, důvěryhodné válečné hrozby a možnost vzájemného zničení spolehlivě válce zabrání

Michael Levitt (narozen 9. května 1947 Pretoria) je americko–britsko–izraelský biofyzik a dlouholetý profesor na Stanfordově univerzitě, nositel Nobelovy ceny za chemii.

Život - narodil se v jihoafrickém městě Pretoria do židovské rodiny, která předtím bydlela v litevském městě Plunge. Na Univerzitě v Cambridgi získal titul Ph.D. v oboru výpočetní biologie. Od roku 1967 vědecky pracoval na Weizmannově institutu věd, kde společně s profesorem Shneiorem Lifsonem a jeho vlastním studentem Ariehem Warshelem s pomocí počítačového modelování zkoumali chování biomolekul. V letech 1980–1989 působil na Weizmannově institutu věd jako profesor chemické fyziky. Pak se stal profesorem strukturní biologie na kalifornské Stanfordova univerzita. V roce 2013 získal Nobelovou cenu za chemii, společně s Martinem Karplusem a Ariehem Warshelem. Je držitelem třech občanství, amerického, britského a izraelského. Polovinu roku žije v Izraeli, kde žije jeho manželka a děti.

Aaron J. Ciechanover (narozen 1. října 1947) je izraelský biochemik specializující se na metabolismus a rozklad bílkovin. Patří mezi přední světové biochemiky a obdržel významná ocenění ve svém oboru, včetně Albert Lasker Award for Basic Medical Research (2000), Izraelské ceny za biologický výzkum (2003) a (společně s Avramem Herškem a Irwinem Rosem) Nobelovy ceny za chemii (2004). Je členem Papežské akademie věd (nominován v únoru 2007).

Život - narodil se v Haifě ještě za dob britského mandátu Palestina, zhruba půl roku před vznikem Izraele. Jeho rodina pochází z Polska a do mandátní Palestiny imigrovala před druhou světovou válkou. Ciechanover získal magisterský titul v roce 1971 a promoval v roce 1974 v Jeruzalémě na Lékařské škole Hadasa. Doktorát z biochemie získal roku 1982 na Technionu (Izraelském technologickém institutu) v Haifě. V současnosti (2010) působí jako profesor na Lékařském a výzkumném institutu Rut a Bruce Rappaportových při Technionu.