Gymnázium J.oachima Barranda, Beroun, Talichova 824
Talichova ulice 824, 266 01 Beroun / tel.: 311 623 435, 311 621 232, fax: 311 623 435 / lidinsky@gymberoun.cz / IČ: 47558407

Martin Mejstřík: Podařilo se rozhýbat dějiny

Dne 17. listopadu 1989 svolaly tehdejší oficiální i nezávislé studentské organizace do Prahy na Albertov manifestaci studentů vysokých škol. Oficiálně povolená akce přerostla v dosud největší spontánní protest proti tehdejšímu komunistickému vedení.

Tisíce lidí se po ukončení povolené části programu vydaly směrem na Václavské náměstí. Na Národní třídě byl průvod zastaven a posléze obklíčen policejními těžkooděnci. Demonstrace byla brutálně rozehnána – výsledkem byly desítky lehce i těžce raněných. Mezi lidmi se druhý den rozšířila fáma o úmrtí studenta Martina Šmída. Události nabraly rychlý spád. Ještě v sobotu vstoupili studenti vysokých škol a pražští divadelníci do stávky a na 27. listopad vyhlásili dvouhodinovou generální stávku. Následujícího dne se na setkání studentů, umělců a představitelů disentu v Činoherním klubu ustavilo Občanské fórum coby mluvčí československé veřejnosti. Pražské Václavské náměstí každý den zaplnily desetitisíce demonstrantů, protesty se postupně rozšířily do celé země. Paralyzovaná komunistická moc a její bezpečnostní aparát již nebyly schopny čelit tak masivním protestům. V pátek 24. listopadu odstoupilo vedení komunistické strany, v sobotu 25. a v neděli 26. listopadu se na Letenské pláni sešly dosud nejpočetnější statisícové demonstrace. Ke generální stávce 27. listopadu se již připojila většina veřejnosti. Nenásilné svržení komunismu, pro které se vžilo označení sametová revoluce, bylo završeno 29. prosince 1989 zvolením neformálního vůdce opozice Václava Havla československým prezidentem.

                                                                                                                         https://www.pametnaroda.cz/cs/sametova-revoluce-v-ceskoslovensku

29. listopadu 2019 vyslechli studenti maturitních tříd a druhých ročníků svědectví Martina Mejstříka, aktivního účastníka tehdejších událostí. Pan Mejstřík doplnil svá slova dokumentárním filmem a prezentací. Někteří ze studentů si zaznamenávali jeho slova, která je zaujala, další ocenili činnost pana Mejstříka, kladli mu řadu otázek.

Nikola Lehovičová: 

Sedmnáctý  listopad se nerovná svoboda. Studentská demonstrace měla být ze začátku manifestací. Albertov byl zvolen proto, že tam studoval vysokou školu Jan Opletal, a Vyšehrad, protože jsou tam pohřbeni velikáni Čech. 

Odhad účasti na demonstraci byl 1000 lidí, ale skutečně se počet odhaduje okolo 50 000 účastníků. 

Filip Kračmer:

Bylo jasné od první okamžiku, že to bude jiné. Cítili jsme, že se nám podařilo rozhýbat dějiny. Moc jsme nevěděli, co je před  námi, ale věděli jsme, že něco končí.

Anežka Sixtová:

17.11.1939 byl vyhlášen Mezinárodním dnem studentstva. Od té doby si to svět připomínal, včetně komunistů. Takže když jsme za nimi přišli, že bychom chtěli svolat studentskou manifestaci k tomu 50ti letému výročí, bylo docela těžké nám to zakázat.

Komunisté tušili, že ten studentský živel je pro autoritářský režim docela nebezpečný. Byli jsme mladí, byli jsme plní ideálů, plní síly.

Anna Kafková:

Dne 17.11.1989 uplynulo 50 let od smrti Jana Opletala(studenta medicíny, který byl smrtelně zraněn na demonstraci proti nacistům). Studenti původně plánovali manifestaci ne demonstraci, protože měli zakázáno shromáždit se na Václavském náměstí, shromáždili se na Albertově (studoval zde J. Opletal a byl odsud vypraven jeho pohřeb). Poté se vydali na Vyšehrad a na Slavín, kde položili květiny a zazpívali českou hymnu. Původně pořadatelé (i M. Mejstřík) předpokládali, že se zúčastní kolem tisíce studentů nakonec se zúčastnilo přes 30 tisíc studentů a jejich učitelů. Tady se měli všichni rozejít. To se však nestalo - studenti se vydali na Václavské náměstí - a to i přes snahu pořadatelů je zastavit.

Jácham Balaš:

Martin Mejstřík byl významným aktérem Sametové revoluce, konkrétně studentské stávky. V listopadu 89 byl studentem AMU, přestože původně chtěl studovat pedagogiku.
Jako zástupce studentstva se zúčastnil prvního jednání s federálním premiérem Adamcem 21. listopadu 1989. Později byl iniciátorem manifestu dnes zvaného "Ukradená revoluce". Během svého působení v Senátu Parlamentu ČR se snažil o zákaz propagace komunismu, a tedy i komunistické strany.

Michaela Skoupá:

Myslím, že lidem co tam byli, můžeme dnes děkovat.

Marek Krbec

Seznámili jsme se s účastníkem sametové revoluce, který je autorem několika knih. Líbila se mi filmová ukázka z ulic revoluce. Věta " změnili jsme dějiny" mi nahnala husí kůži. Na konci jsme se mohli zeptat na to, co nás zajímá. Přednáška se mi moc líbila.   

 

autor: polednikova / vloženo: pro 1, 2019