Gymnázium J.oachima Barranda, Beroun, Talichova 824
Talichova ulice 824, 266 01 Beroun / tel.: 311 623 435, 311 621 232, fax: 311 623 435 / lidinsky@gymberoun.cz / IČ: 47558407

Směr Berlín

Podobně jako poslední dva roky jsme i letos měli při hodinách němčiny speciální motivaci – návštěvu země, v níž uplatníme naše ´´Deutschkenntnisse´´. Letos padla volba na Berlín, hlavní město Německa. Moc jsme se těšili, spousta z nás o tomto městě slyšela z dějepisu, zeměpisu a koneckonců i z němčiny, ale nikdy ho nenavštívila. A cestováním se člověk naučí nejvíc.

Brzké vstávání nám nevadilo, protože spousta z nás to ´´zalomila´´ znovu hned v autobuse a alespoň 2 hodinky ještě spala. Přece jenom, 6 hodin cesty je dlouhá doba.

První den jsme měli na programu hlavně Postupim a „předměstí“ Berlína. Nejprve jsme zastavili u zámku Sanssouci, kde nás okouzlily hlavně nádherně upravené zahrady a terasy s vinnou révou. Pak už jsme zamířili přímo do dějiště slavné Postupimské konference – zámku Cecilienhof. Bohužel byl zámek zrovna v době naší návštěvy rekonstruován, a tak jsme si pouze poslechli zajímavé povídání naší paní průvodkyně, prohlédli si komíny a čelní štít dnešního hotelu, který má připomínat tudorovská sídla v Anglii a samozřejmě padly hlášky typu „Dýcháme stejný vzduch jako Stalin“, což sice bylo vtipné, ale také trošku zvláštní, protože to byla pravda.

Potom už jsme se vydali přímo do centra Berlína. Přijížděli jsme ze západu, takže jsme míjeli úzké uličky s nádhernými vilami. Touto krásnou cestou jsme dorazili k našemu dalšímu cíli, zámku Charlottenburg. A byl opravdu nádherný. Sice se opět nedalo jít podívat dovnitř, ale i jenom procházka zahradami nám to bohatě vynahradila.

Pak už jsme zamířili rovnou do centra skrz největší berlínský park Tiergaten, který trochu připomínal i ten slavnější – Central Park v New Yorku, ulicí 17. června, pojmenované na památku Východoněmeckého povstání, kolem Victory Column Siegessäule až k dominantě Berlína – Braniborské bráně. Tam bylo samozřejmě nutné udělat spoustu fotek. Pak jsme pokračovali kolem památníku holocaustu na Potsdamer Platz. Tam jsme viděli nejstarší semafor a také jsme vyjeli nejrychlejším výtahem v Evropě na vyhlídkovou plošinu, ze které byl nádherný výhled na celou metropoli.

Pak už jsme jenom projeli východní částí Berlína, kde se nám nabídl obrovský kontrast mezi bývalými částmi tohoto města. Po večeři v hotelu jsme ještě vyrazili na procházku, kde se naší největší zábavou stal rychlostní radar, protože paní učitelka Hronková nám nabídla, že kdo překoná určitou rychlost, dostane dobrou známku z matematiky, což hlavně kluci vzali jako výzvu. My holky jsme vytvořily věrný fanclub

Druhý den jsme zamířili rovnou do centra. Prošli jsme se kolem budovy parlamentu, do kterého jsme se z organizačních důvodů bohužel nedostali. Pak jsme přejeli do ulice Unter den Linden (Pod Lipami), kolem hotelu, kde jsme viděli i kolonu francouzského prezidenta. Prošli jsme se kolem univerzity, Státní opery, Berlínského dómu, přes Muzejní ostrov, kolem Televizní věže až na Alexander Platz, kde jsme dostali rozchod. Většina z nás zamířila samozřejmě do Primarku, někdo do Dunkin Donuts a nebo klasicky do „Mekáče“.

Poslední zastávka byl nejdelší zachovalý úsek Berlínské zdi. Prošli jsme se kolem unikátních graffiti, viděli jsme slavný polibek Brežněva s Honeckerem, nebo také výmluvné obrázky, které nám připomínali, že celý svět je rozdělen zdmi a lidstvo se stále nepoučilo.

Celý výlet do Berlína byl velmi poučný. Mě osobně nejvíce zaujal kontrast mezi západním a východním Berlínem. Ale jak by taky nemohl být vidět, když bylo město tak dlouho rozděleno? A vůbec, mít rozdělené město? Dnes je to pro nás naprosto nemyslitelné. Díky tomuto výletu jsme se  dostali zase blíž dějinám, viděli to, co se učíme v dějepise, a zkusili si opět objednat zmrzlinu v němčině :o)

Áďa Valterová

autor: klimentova / vloženo: čen 15, 2017