Jak jsme muzicírovali napříč generacemi
Jednoho krásného jarního dne, 23.5.2017, kdy slunce zářilo, jako kdyby si nevšimlo, že léto ještě nezačalo, se studenti ze sexty a 1.B našeho gymnázia vydali cestou netrnitou a betonovou na kopeček nad naši školu. Nenesli jsme si nic mimořádného, snad jen trochu radosti, nervozity, brebentění a odevzdaného smíření...a možná pár not.
Cesta nám nepřinesla žádná úskalí a my bezpečně dorazili do cíle, jímž byl Domov seniorů TGM v Berouně. Kráčeli jsme po jeho chodbách, až jsme přišli do jídelny, kde se měl odehrát historicky již několikátý koncert pro členy domova.
Atmosféra trochu zhoustla po tom, co dorazilo naše publikum a stavěl se stageplán, ale zase se rychle uvolnila, protože naši posluchači byli skuteční pohodáři.
Všichni jsme se tiše duševně připravovali na nadcházející vystoupení, zatímco pan učitel Klimeš uvedl jako prvního účinkujícího zpěváky z 1.B a dodal pár hudebních zajímavostí.
Pak už se hrálo a zpívalo. Za doprovodu kytary a kajonu byla prezentována díla 21. století, která jsou světově známá, ale prozíravě vybraná píseň Po starých zámeckých schodech vykouzlila úsměv na tváři nejedné postarší posluchačky.
S vystoupením sexty se přidalo i více nástrojů. Stejně jako na školním vystoupení, píseň Make me (cry) byla krásná už jen proto, že se díky ní sešel menší orchestr. Za doprovodu violoncella a jemných tahů houslí zazněla tato balada krásně i v tak komorním počtu.
Zlatým závěrem představení se stala Ta naše písnička česká, která vyvolala v publiku nejen vřelý ohlas, ale i dojetí, někteří diváci si dokonce zazpívali s námi.
Po závěrečném rozloučení už zbývalo jen zabalit aparaturu, nicméně mnoho obyvatel domova důchodců za námi přišlo s povzbuzením a rozprávělo o svých vlastních zkušenostech a dávalo nám rady podložené životem.
Jsem ráda, že se my studenti můžeme podílet na akcích jako jsou tyto. Využijeme tak daru hudebnictví, který máme všichni nějakým způsobem v nás, a získáme tak další cennou zkušenost.
Týna Pechová
