Druhý Den hudebkářů
Ve čtvrtek 31.3. se na naší škole konal podruhé Den hudebkářů. Zatímco ti, co si vyberou místo hudební výchovy výchovu výtvarnou zdobí svými pracemi chodbu a třídy naší školy, my hudebkáři se takto pochlubit nemůžeme, protože po nás většinou nic nezůstane. A tak jsme uspořádali koncert pro výtvarkáře, abychom jim ukázali, zač je toho - hudebka.
Diváci odměnili všechny účinkující potleskem. Zase se ukázalo, kolik výborných muzikantů, zpěváků i šoumenů ve škole máme. Možná, že z některých se stanou profesionálové a proslaví nejen sebe, ale i „svou“ školu. V letošním roce už máme dva takové absolventy: režiséra Jana Prušinovského (maturanta z roku 1997), který získal Českého lva za film Kobry a užovky a Karolinu Gudasovou (maturantku z roku 2011), čerstvou držitelkou Thálie v muzikálové kategorii! Oběma samozřejmě blahopřejeme. Zároveň jsme se přesvědčili, že na malém školním jevišti jim vyrůstá nová konkurence!
(David Klimeš) Vystoupení se letos zúčastnilo šest skupin: dvě ze sekundy, dále kvarta, kvinta, sexta a 2.A. Program otvíralo vystoupení školního orchestru skladbou Piráti z Karibiku. Písničky byly nejrůznějšího žánru i jazyka. Nechyběla např. show s kelímky (Cup song) či zpěv kánonu (Jazzový kánon) či rap (Circles od Hollywood Undead). Posluchači si mohli ověřit to, co možná sami zažívají nad čtvrtkou papíru: tedy že někdy i přes sebevětší snahu a přípravu nevyjde vše podle představ, na druhou stranu i když to není podle mých představ, přesto se to může líbit. Účinkující si mohli zkusit, jaké je to zpívat na mikrofon. A mohli zakusit, že není úplně lehké zpívat s ostatními dohromady a že spolupráce a naslouchání ve zpěvu jsou důležité, podobně jako v životě.
(Marie Poledníková) Nemohla jsme se přijít podívat na celé vystoupení, požádala jsem Sekundu o bezprostřední reakce na jejich vystoupení:
„Vystoupení sekundy bylo vtipné a zároveň skandální, protože jsme v písní Imagine zapomněli dvě sloky a k tomu někteří (i já) zpívali trochu falešně. V naší další písni, která se jmenovala U nás na severu exceloval Vladimír Patera, který ohromil publikum svým dramatickým přednesem.“
„Do té doby jsme nebyli v sále, takže jsme si mysleli, že tam bude málo lidí. Sedli jsme si ale hned jsme se zas zvedli, protože jsme byli první! Byli jsme nervózní, ale diváci nás potleskem stejně podpořili.“
„Když jsme sestoupili z jeviště, byli jsme červení jak rajčata, protože jsme zapomněli jednu sloku. Všichni jsme se smáli, ale publikum nám stejně zdvořile zatleskalo. Potom jsme si poslechli spoustu jiných vystoupení a bylo to moc hezké.“
„Jakmile jsme vstoupili na jeviště, všichni jsme dostali záchvat smíchu a zapomněli jsme všechen text. Pan Klimeš nám za to naštěstí nic neudělal! Myslím, že to bylo fajn a těším se na příští rok.“
„Jakmile jsme dozpívali, mysleli jsme si, že nás pan profesor Klimeš „zabije“! Zapomněli jsme kus text a dostali jsme záchvat smích. Nakonec vše dobře dopadlo. Ostatní třídy to měly také moc hezké. Už se těším na příští rok a v tercii bude nejspíš hudebka.“
„Orchestr nám skvěle zahrál písničku z Pirátů z Karibiku. Pak jsme my (2.S) zazpívali Imagine a U nás na severu a naše druhá půlka Wrecking Ball a Lhůtu záruční. První půlka zapomněla text jedné sloky a druhá půlka zase začátek Wrecking Ball. Kvarta pak skvěle zazpívala svoje písničky.“
„Na vystoupení si „nejtrapnější“ chvíli připravili sekundáni, kteří zapomněli třetí sloku písničky. I přes tento nedostatek byli odměněni potleskem a dobré jméno zachránila první skupina, která měla své tři písničky v pohodě. Zajímavým prvkem byl zcela jistě Vladimír Patera, který písničku U nás na severu oživil recitováním posledního refrénu.“
„Na vystoupení jsme se připravovali již dlouho. Vybrali jsme si několik písniček, které jsme každou hodinu hudební výchovy procvičovali. Druhá skupina to měla i s malým hereckým výkonem – dominoval Vladimír Patera!“
„Od podzimu jsme – my sekunda, kvarta a muzikanti ze všech tříd – trénovali písničky na vystoupení na konci března. Čas ubíhal a text nikdo neuměl, ale 31.3. jsme s trémou až do oblak nastoupili na pódium. Nejprve vystoupil orchestr s písničkou z Pirátů z Karibiku, sladil různé nástroje a předvedl krásné provedení této písně. Pak už byla řada na nás, jen co jsme se postavili před všechny diváky, zapomněli jsme slova. Nakonec jsme to jen tak tak uzpívali a mohli jsme si jít sednout. Ještě vystoupila kvarta s barevnými kelímky a zazpívala tři písničky…“
Připravila jsem se o jedinečný zážitek: sekundáni umí překonat trému, vystoupí na jeviště, umí si udělat ze sebe legraci, nakonec pěkně zazpívají i vydrží pár sekund „trapasu“. Vlastně se nic zásadního nestalo! Všichni se dobře bavili, něčemu se naučili – např. zvládání krizových momentů! Jestli budeme na podzim pořádat Akademii, bude se nám to všechno určitě hodit!
