Kvarta v berounském Muzeu Českého krasu
V životě studenta gymnázia mohou nastat okamžiky různé. V pátek 7. 10. studenti kvarty patrně poprvé v životě ochutnali trilobity. Došlo k tomu kde jinde než v Muzeu Českého krasu v Berouně.
Výstava „Cesty české vědy“ se stala vhodným doplněním výuky hned celé řady předmětů, od dějepisu, přes výchovu k občanství, zeměpis a biologii. Bonusem bylo i to, že nás provázela osoba nejpovolanější-přímo autorka výstavy. Michaela Nohejlová Zemková nás skutečně vtáhla svým poutavým vyprávěním do dějin české vědy. Výstava je koncipována jako dvanáct zastavení nad tématy z dějin přírodních věd v českých zemích. Symbolická zastavení v místě a času nás formou „kapliček“ s vnitřní nikou a dioramatem přímo či nepřímo navedla k zamyšlení a hledání souvislostí.
Tak například Alberto Vojtěch Frič prý může za to, že snad každá česká domácnost má doma nějaký kaktus. Působil mezi paraguayskými indiány, kde existuje dodnes velká skupina lidí s cizokrajným příjmením Fric a jeden z nich dokonce přijel do České republiky hledat stopy svého předka. Fričovi v zimě 1939 z důvodu nedostatku uhlí pomrzla sbírka kaktusů, začal se tedy věnovat něčemu „užitečnějšímu“- pěstování „superplodin“, které ve válečné době nasytily více lidí, např. rajčatobrambory.
U šestého zastavení jsme se dozvěděli, že první fosilní nález nového druhu dinosaura v ČR byl v r. 2017 pojmenován Burianosaurus augustai. Podle Zdeňka Buriana, který díky své malířské technice a realismu, vykreslil výstižně svět pravěkých lidí a podle paleontologa Josefa Augusty.
Jedno ze zastavení představilo baťovský Zlín, kde byla společnost chápána jako stroj, jehož výkon lze „odbornými“ zásahy neustále zvyšovat. Od konce 30. let zde probíhal výzkum lidské konstituce v rámci nového oboru „biotypologie“-zkrátka podle toho, jak vypadáte jste byli přiřazeni na určitý druh práce.
A abychom vysvětlili, jak to bylo s pojídáním trilobitů: právě u nás v našem kraji, kde působil Joachim Barrande, se rozšířilo používání forem na pečivo ve tvaru trilobitů. Zapékací kameninové mísy ve tvaru trilobitů bývaly ještě na začátku XX. století populární na berounských keramických trzích. A tak jsme mohli naši exkurzi zakončit sladkou tečkou, kterou pro nás pracovnice muzea upekly.